
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
|
ta co to nevzdává |
|
Nevěřila jsem, že bych mu znova podlehla,
já myslela, že už je to dávno pryč.
Ale opět jsem si naběhla,
upletla na sebe bič.
Vzbudil ve mě hroznou touhu,
octla jsem se v tmavém rohu.
Nedalo se vyhnout těmhle poutům,
natož jeho sladkým rtům.
...
Na svatého Matěje,
každý se rád zahřeje.
Jaro pomalu už pučí,
lásce člověk, rád se učí.
Matějská pouť začíná,
u nás snad je jediná.
Vezmi na ni dívku svou,
láska, štěstí, ať s vámi jdou.
Roztoč na ní všechny prachy
a netřes se vůbec st...
Trhám bílé lístky sedmikrásky,
myslím při tom na polibky z lásky
má mě rád……nemá mě rád..
bojím se až poslední lístek utrhnu,
pravdu se dozvím a smutně ustrnu……
chci vůbec nějakou pravdu znát?
No tak nemáš mě rád…… :-(
lásce a citům neporučíš.......
Vítr se prohání dolinou,
meluzína kdesi kvílí,
na tobě, zraky mé spočinou,
čekám na vysněnou chvíli.
Voda v potůčku líně teče,
ten kraj v létě, měl svá kouzla,
snad se zima schválně vleče,
k nám jen velmi opatrně vklouzla.
Pomaloučku jaro...
Když v náruči tě mám...
už si nepřipadám sám...
ta záře která jde stebe...
je jako čisté nebe...
tyto sny jsou dlouhé...
někdy nesplnitelné...
všichni hledaj dokonalost...
když ji najdou tak jí nechtěj..
tak potom je to zbytečnost...
ale k...
Jen tak sedět…
A koukat na nebe.
Může jen mlčet…
A myslet na tebe…
vůně kouře….
Jako bych byl z kůže…
Sedět pod lampou…
Přemýšlet jak si ostatní vedou…
slyšet jak příroda brečí…
Naříká, že jí lidé ničí…
ach ta polotma…
jako by chtěla…...
Zima snad odjela na dovolenou,
daleko, kamsi do Ameriky,
děti si za chvíli ani nevzpomenou,
budem ji jen znát ze statistiky.
Byla to zvláštní zima,
co jako děti jsme si užily,
snad opravdu se mění klima,
dnes klidně můžeš chodit v košili.
...
|
Lenka Pošustová |
|
Celý den bereš si mé jméno do pusy,
špiníš ho a snažíš se mě roztrhat na kusy,
no a já tu teď o tobě píši básně,
asi si myslíš že mě štveš, jenže mám se krásně.
Mám něco co ty nemáš,
mám svou hrdost, kterou ty jen marně hledáš,
kdybys alespoň patři...
To jednou takhle k večeru,
vydal jsem se na ryby,
nevěřil jsem na pověru,
nakonec dělám jen samé chyby.
Slunce se chystalo právě spát
a já na břehu řeky čekal,
že konečně ryby začnou brát,
ale podivných zvuků, jsem se lekal.
Jakoby nařík...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc