
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Když ja ráno vstanu
probudím se u stanu
cvrlikani cikát slyším
doléha až k mým chýším
slunce vysoko na neby pluje
a stat mi pod nohama krachuje
Filip Dobrovolný
Všude jen ticho - ten rozlehlý kraj,
vzlykot Tvůj a slané moře,
stojíš na opuštěném dvoře,
v hlavě sen, co se ti v noci zdál.
Větve stromů obalil bílý šál,
ptáci dozpívali písně své,
ptám se - kam mám jít dál,
a ocitám se v jiném těle....
Koupu se ve vodopádu svých myšlenek a dýchám ozón mezi kapkami.
Nechám je hladivě sjíždět po těle, dotek je kamsi vepsaný.
Pomalu rozpouštím se, nesměle, jak vodní bytost, která s proudem splývá.
Jak něco, co je samo z vody stvořené.
A vodopád si tiše píseň ...
Zjistila jsem, že když napíšu co cítím, vyjde každý den nové slunce aby mě pochválilo za tu drzost, kterou v sobě nosím.
Jen tak žiju a volám o pomoc na ty, kteří nemají duši.
A proto mě neslyší.
Dívám se na sebe v ledových sklech a pomalu se snáším k zemi.
...
Její vlasy jsou tak hebké jako satén.
Má tak čistou duši a srdce pokryté zlatem.
Oči hnědé při pohledu se v nich ztrácím.
Je vytoužené přání ke kterému se vždy vracím
Když se usmívá celý svět se zastaví a vychutnává si tu krásu.
Náruč vždy otevřenou když ...
Píšu básně milostné,
ty jsou přece radostné.
Někdy také dojemné,
moje děvče říká né.
Já chci raděj romány,
ty jsou také pro pány.
Schválně jestli poznáš,
kdo je autor náš.
Šel jsem pěšky po ulici,
potkal jsem tam dívku.
Nabídl jsem ji pravici,
ona byla celkem v klídku.
Sedli jsem si v parku,
já měl pro ni místo dárku.
Sbírku těchno básní,
při nich se jí krásně sní.
Zavře očka,ale vnímá,
když ji z bločku ...
Na procházce se svou milou,
řekl jsem ji ,že mám jinou.
Ona to však pochopila,
facku mi hned vlepila.
Utekla mi do lesa,
běhala tam bosa.
Ublížil jsem asi moc,
teď jít musím pro pomoc.
Stalo se to před léty,
srážka kamionů s auty.
Na D1 to bylo,
už pět let uběhlo.
Zaseknutá dálnice,
na níž sněhová vánice.
Kalamita století,
brala spoustu obětí.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc