Básničky
Na zemi není mlčení tak mlčící
jak to, jež musíme my vydržet.
Vyřknout je, příroda ztratí odvahu
a padne děs na všechen svět.
jak to, jež musíme my vydržet.
Vyřknout je, příroda ztratí odvahu
a padne děs na všechen svět.
Tou k potřebě hovoříme,
co pokoříme pro sebe.
Stále však se rozhlížíme,
málem tlak zřen rozlišíme,
mnoho z toho v prosbě své.
co pokoříme pro sebe.
Stále však se rozhlížíme,
málem tlak zřen rozlišíme,
mnoho z toho v prosbě své.
Ze stromů padají žaludy a kaštany,
les místy přímo voní po houbách.
Dozrávají maliny a ostružiny,
příroda v říjnu ladí v barvách.
Lesem prochází Magda a Vašíček,
hledají houby pod stromy v mlází.
Každý z nich v ruce svůj košíček,
vysoké bedly v...
les místy přímo voní po houbách.
Dozrávají maliny a ostružiny,
příroda v říjnu ladí v barvách.
Lesem prochází Magda a Vašíček,
hledají houby pod stromy v mlází.
Každý z nich v ruce svůj košíček,
vysoké bedly v...
Jedna a jedna je jedna,
dvou ať se už neužívá,
to ve škole jen bývá,
pro volbu vnitřní zbývá
jen život či smrt —
či co věčnost skrývá.
Sečíst to — je příliš rozsáhlé,
než kolik duše obsáhne.
dvou ať se už neužívá,
to ve škole jen bývá,
pro volbu vnitřní zbývá
jen život či smrt —
či co věčnost skrývá.
Sečíst to — je příliš rozsáhlé,
než kolik duše obsáhne.
Dozrály plody jabloní
slunce však nechce z mraků
Déšť rajtuje jak na koni
a střílí v hejna ptáků
Na zhasnutí je obloha
Zahradám zas je zima
Každá jak vdova nebohá
na jaro zapomíná
slunce však nechce z mraků
Déšť rajtuje jak na koni
a střílí v hejna ptáků
Na zhasnutí je obloha
Zahradám zas je zima
Každá jak vdova nebohá
na jaro zapomíná
V ulici leží stín spuštěný z vesmíru,
spadaly do hlubin figurky z papíru,
jednoho dne tě omrzí vše, čím jsi dosud žil,
zbudou ti oči pro slzy a střepy z rozbitého zrcadla snů.
Koukáš se na lidi, všechno se propadlo,
tvé oči uvidí odporné divadlo,
v...
spadaly do hlubin figurky z papíru,
jednoho dne tě omrzí vše, čím jsi dosud žil,
zbudou ti oči pro slzy a střepy z rozbitého zrcadla snů.
Koukáš se na lidi, všechno se propadlo,
tvé oči uvidí odporné divadlo,
v...
Jediné, co se dovídám,
jsou denní zprávy
z nesmrtelnosti.
Jediná podívaná, co mám
dnes jako zítra,
je trochu věčnosti.
Jediný, koho potkávám,
je Bůh, jedinou ulicí,
holé žití. Až jím projdu
a zvím-li tam co nového
či skvělejšího zahlédnu,...
jsou denní zprávy
z nesmrtelnosti.
Jediná podívaná, co mám
dnes jako zítra,
je trochu věčnosti.
Jediný, koho potkávám,
je Bůh, jedinou ulicí,
holé žití. Až jím projdu
a zvím-li tam co nového
či skvělejšího zahlédnu,...
Vyhlížím z okna přes fuchsie
až dolů do ulice
v domě, kde držím ateliér
řádí dnes domovnice
nadává doprava, doleva
je v ráži, pánbůh s námi
vždycky, když ji svět rozhněvá
vytře pod rohožkami
dost nevybíravě hovoří
z dlaždičů berouc si ...
až dolů do ulice
v domě, kde držím ateliér
řádí dnes domovnice
nadává doprava, doleva
je v ráži, pánbůh s námi
vždycky, když ji svět rozhněvá
vytře pod rohožkami
dost nevybíravě hovoří
z dlaždičů berouc si ...
Otevřeně se bít je statečné,
než udatnější budou ti,
kdo v hloubi duše útočí
na jízdu bolesti.
Kdo zvítězí a nikdo nezví to,
kdo padnou nepozorováni,
kdo ve chvíli své smrti zůstanou
bez lásky, bez vlasti a sami,
pro ty snad přijdou andělé
v p...
než udatnější budou ti,
kdo v hloubi duše útočí
na jízdu bolesti.
Kdo zvítězí a nikdo nezví to,
kdo padnou nepozorováni,
kdo ve chvíli své smrti zůstanou
bez lásky, bez vlasti a sami,
pro ty snad přijdou andělé
v p...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva