
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Září už maturitu skládá,
cvrčkové jsou to, krákot vraní,
do vzpomínání čas se sklání
a něco tají tiché vání,
nic neříká, jen kamsi kyne
a usychání srdce raní,
nápověď konce radování —
teď zbude jenom přemítání.
Vzhlédni, jak pří viděl ses,
ale až budeš vítěz.
Dále pak též zvaž i čest,
shlédni a zbudeš přítěž.
Hledáme často věcí složitost,
kde vysvětlení bývá zcela prosté.
Mně chybí touha, tobě horoucnost.
Tou výčitkou se zraňujeme po sté.
Co k tomu všemu ještě dodat mám?
Jedno jen: že si lásky nezasloužím.
Vždyť ani slz, svých slz si nevšímám -
proč...
(neznámý autor)
Viděl chlapec rozkvítat
planou růži v stráni,
viděl na ní rosu stát,
rozběh se s ní radovat,
podívat se na ni.
Růže, růže, růžičko,
rudá růže v stráni!
Utrhnu tě, růže, tam,
utrhnu tě v stráni!
Já tě, hochu, popíchám,
p...
Tvar, který slunce má,
ten jediný mu patří.
Vždyť potřebuje mísu
pro svoji záři.
V ty dny už odletěli ptáci,
několik se jich přece vrací
se ještě rozloučit.
V ty dny nás nebe znova zmámí,
obleče modrozlaté klamy —
svůj lstivý června svit.
Pomýlit včelu nestačí,
tak dobře se však přetváří,
že uvěřím mu málem,
než přesvědčí ...
Den za dnem zní ode zdí,
ten poslední je přední.
Byť jen všední pohled s ním,
viděn i v kladném zření.
Snadném spíš v tom, co ohled,
řádném, když to vadné zlým.
Odpolední odezní
a s ránem tón se změní.
Jsou strašidelné i fascinující,
úzkost či strach přivodit dokáží.
Jindy zas velký údiv na líci,
přírodní jev s velkou silou a kuráží.
Teplý a vlhký vzduch do atmosféry vystupuje,
ve výšce se ochlazuje a kondenzuje.
To mraky a elektrické náboje vytv...
Ten vítr byl jak polnice,
v trávě klokotal;
nad letním vedrem zlověstně
zelený zavál chlad.
Před smaragdovým duchem lidé
se skryli ve svých zdech,
když mokasínem elektřiny
nás přešel rozsudek.
Na zástup stromů supících,
kdo žili, hleděli,
n...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc