Průtrž - Emily Dickinsonová
Ten vítr byl jak polnice,
v trávě klokotal;
nad letním vedrem zlověstně
zelený zavál chlad.
Před smaragdovým duchem lidé
se skryli ve svých zdech,
když mokasínem elektřiny
nás přešel rozsudek.
Na zástup stromů supících,
kdo žili, hleděli,
na proud, jenž domy odnášel,
ploty, jež letěly.
Zvon chrámu hlásal divoce
do vichřice svou zvěst —
co všechno může přijít,
co všechno může zmizet,
a přec tu bude svět!
PeopleSTAR (0 hodnocení)