
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas –
listí žloutne, poletuje,
po strništi vítr duje,
bude brzo mráz.
Vlaštovičko, leť
na slunečný jih –
pavouk babí léto spřádá,
muška též si pospí ráda,
až přiletí sníh.
Až ho napadne
kolem našich...
Za každý okamžik úlevy,
jak vždy poutá vzlyk a um jeví.
Za maják ten, jenž zřen s úsměvy,
i zázrak změn, kde jen sen své ví.
Za mnou se věčnost hloubí,
přede mnou nesmrtelnost
a já jsem lhůtou mezi nimi.
Smrt — to šeď se od východu žene
a rozpouští se do svítání,
než západ začne.
A pak prý přijdou říše,
jimž vládne samovláda bez ustání.
Jejich vévoda je synem nikoho,...
Z podzima podobni jsme trávě
do které první vločky padly
právě tak schýlení a zvadlí
struhadlo v krku, mlhu v hlavě
s podzima podobni jsme olším
co drží čestnou vartu řece
ještě snad doufáš, a už přece
havrani straší - bude to jen horší
j...
Bezpečni ve svých úbělových pokojích,
nedotkne se jich ráno, nedotkne se jich poledne,
pokorně spí věříce ve vzkříšení,
krov saténový, střechu z kamene.
V slunečném zámku nad nimi se vánek směje;
do lhostejného ucha žvatlá včela;
zpívají něžní ptáci ne...
Ptáci hned zrána k nebi ženou,
venku chladí velkou zimou,
i nebe může být nebezpečné,
avšak zvězte,že nic není věčné,
mračno šeptá,že ukrývá stíny,
když ptáci letí mezi jeho klíny.
Venku chladí a vítr fouká svou písen´,
někteří lidé mají občas z...
Říkaly si kapky:
Zamažeme si ťapky
Do bláta si lehly
Šlápoty se sběhly
Velká menší i ta malá
vyšly do tmavého rána
Déšť je chytil v parku
tlačily tam kárku
A proč ano?
Navzájem v nebesích
i snem děsí každý.
Takto se hádali,
zkratkou ptali, jak navždy
si sebe zadali.
Psáno na točné.
Bohuslav Reynek: STOPA (Podzimní motýli, 1946)
Zachvěl se krajem první sníh,
veliké hvězdy do haluzí kreslí.
Slibuje radost dětských Půlnočních
těm, kteří tíhu touhy nesli.
Díváš se. Duše neví kam,
v plachosti pátrá, popaměti kráčí,
vrací se věr...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc