Básničky
Včera letěl vzduchem první bílý vlas.
Zazvonil,
když zvolna k zemi padal -
a slova,
hrubá nepokorná slova
v hrdle uvázla mi jako rybí kost.
Mé léto,
ty už také šedivíš?
Je tomu tak
a podzim přijde zítra.
Zas celé stromy budou odlétat,
za...
Zazvonil,
když zvolna k zemi padal -
a slova,
hrubá nepokorná slova
v hrdle uvázla mi jako rybí kost.
Mé léto,
ty už také šedivíš?
Je tomu tak
a podzim přijde zítra.
Zas celé stromy budou odlétat,
za...
Duše otrocká, tvář hrdá,
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žulo tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
1828
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žulo tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
1828
Bázlivě zaklep; Caesaři to jsou.
Snad doma jsou zas —
pak prchni, nevědomky stoupl jsi
na sám práh zkáz.
Zbavili se toho, čím byl jsi,
už před mnoha sty let;
a když tě napadnou slovy: „Jak ses měl?“,
co můžeš dát za odpověď?...
Snad doma jsou zas —
pak prchni, nevědomky stoupl jsi
na sám práh zkáz.
Zbavili se toho, čím byl jsi,
už před mnoha sty let;
a když tě napadnou slovy: „Jak ses měl?“,
co můžeš dát za odpověď?...
To mocné odpoledne odešel.
K svému soudu se blíží.
Veliká oblaka se uklánějí,
tiše stvoření vzhlíží.
Tělo se vzdává, mizí,
beztělesno nastává,
dva světy jako diváci se tratí
a duše sama zůstává.
K svému soudu se blíží.
Veliká oblaka se uklánějí,
tiše stvoření vzhlíží.
Tělo se vzdává, mizí,
beztělesno nastává,
dva světy jako diváci se tratí
a duše sama zůstává.
Tak smekám sombrero,
dnes vše nám hraje,
na nebi slunce pěkně hřeje a vítr v kraji vlaje,
začali jsme skromně pod širou střechou,
ted´svět se směje na nás rozvětvenou dechou,
viděl´s,jak letí to aero mrakem?
říkej mi blázne nebo klidně ptákem,
vysok...
dnes vše nám hraje,
na nebi slunce pěkně hřeje a vítr v kraji vlaje,
začali jsme skromně pod širou střechou,
ted´svět se směje na nás rozvětvenou dechou,
viděl´s,jak letí to aero mrakem?
říkej mi blázne nebo klidně ptákem,
vysok...
S druhými šel, když bylo třeba.
Život je prostý jako chleba:
zrodíš se, musíš umřít zas,
tak jako v poli žitný klas.
Co ztratil tenkrát, když se shýbal
nad tvrdou zemí? Či snad líbal
tu zem, když v boji na bodák
svým tělem přikryl rudý mák?
...
Život je prostý jako chleba:
zrodíš se, musíš umřít zas,
tak jako v poli žitný klas.
Co ztratil tenkrát, když se shýbal
nad tvrdou zemí? Či snad líbal
tu zem, když v boji na bodák
svým tělem přikryl rudý mák?
...
Já zemřela jsem pro krásu a ledva
mě uložili do země,
kdos jiný zemřel pro pravdu
a pochován byl vedle mne.
Zeptal se tiše, proč jsem odešla?
„Pro krásu“ — zašeptla jsem zbytkem sil.
„Já pro pravdu — ta s krásou jedno je;
patříme k sobě,“ odvětil....
mě uložili do země,
kdos jiný zemřel pro pravdu
a pochován byl vedle mne.
Zeptal se tiše, proč jsem odešla?
„Pro krásu“ — zašeptla jsem zbytkem sil.
„Já pro pravdu — ta s krásou jedno je;
patříme k sobě,“ odvětil....
Pod koly tříkolky cesta utíká,
táhne se lesem kolem rybníka.
Vysoké stromy na břehu stály,
poryvy větru je s kořeny vytrhaly.
Ta masa listí a dřeva veliká,
obrůstá mechem a hnije ve vodě rybníka.
U vývratů mohutné jámy až do cesty,
hluboké jak d...
táhne se lesem kolem rybníka.
Vysoké stromy na břehu stály,
poryvy větru je s kořeny vytrhaly.
Ta masa listí a dřeva veliká,
obrůstá mechem a hnije ve vodě rybníka.
U vývratů mohutné jámy až do cesty,
hluboké jak d...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva