Já zemřela jsem pro krásu a ledva
mě uložili do země,
kdos jiný zemřel pro pravdu
a pochován byl vedle mne.
Zeptal se tiše, proč jsem odešla?
„Pro krásu“ — zašeptla jsem zbytkem sil.
„Já pro pravdu — ta s krásou jedno je;
patříme k sobě,“ odvětil.
Jako když příbuzní se večer sejdou,
my hovořili v hrobkách skrze stěny,
až dorost mech přes naše ústa
i přes kameny s dvěma jmény.
mě uložili do země,
kdos jiný zemřel pro pravdu
a pochován byl vedle mne.
Zeptal se tiše, proč jsem odešla?
„Pro krásu“ — zašeptla jsem zbytkem sil.
„Já pro pravdu — ta s krásou jedno je;
patříme k sobě,“ odvětil.
Jako když příbuzní se večer sejdou,
my hovořili v hrobkách skrze stěny,
až dorost mech přes naše ústa
i přes kameny s dvěma jmény.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
František Halas Březen 1939
To obludné to úskok samý co drápy do nás zaseklo co rozjizvilo lány v jámy a do ...
Blíží se konec školního roku
My jsme žáci 3. B, už se všichni loučíme se školou, s učením, s prvoukou a se čt...
František Halas Památce K. H. M.
V šustotu tenkém prvních pršek máje ke stínu básníka se zase obrátím letící hřbi...
To obludné to úskok samý co drápy do nás zaseklo co rozjizvilo lány v jámy a do ...
Blíží se konec školního roku
My jsme žáci 3. B, už se všichni loučíme se školou, s učením, s prvoukou a se čt...
František Halas Památce K. H. M.
V šustotu tenkém prvních pršek máje ke stínu básníka se zase obrátím letící hřbi...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva