Já zemřela jsem pro krásu a ledva
mě uložili do země,
kdos jiný zemřel pro pravdu
a pochován byl vedle mne.
Zeptal se tiše, proč jsem odešla?
„Pro krásu“ — zašeptla jsem zbytkem sil.
„Já pro pravdu — ta s krásou jedno je;
patříme k sobě,“ odvětil.
Jako když příbuzní se večer sejdou,
my hovořili v hrobkách skrze stěny,
až dorost mech přes naše ústa
i přes kameny s dvěma jmény.
mě uložili do země,
kdos jiný zemřel pro pravdu
a pochován byl vedle mne.
Zeptal se tiše, proč jsem odešla?
„Pro krásu“ — zašeptla jsem zbytkem sil.
„Já pro pravdu — ta s krásou jedno je;
patříme k sobě,“ odvětil.
Jako když příbuzní se večer sejdou,
my hovořili v hrobkách skrze stěny,
až dorost mech přes naše ústa
i přes kameny s dvěma jmény.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 75
A pravda není jablko z rajského stromu ani klec v níž uhořel pták ohnivák a nic ...
Rychlý lenochod
Ač je to k nevíře, lenochod je rychlé zvíře, kdybyste ho viděli, co stihne za ne...
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 74
Je lilie a nelilie déšť který padá a jenž lije a život bývá rovněž těžký koníčci...
A pravda není jablko z rajského stromu ani klec v níž uhořel pták ohnivák a nic ...
Rychlý lenochod
Ač je to k nevíře, lenochod je rychlé zvíře, kdybyste ho viděli, co stihne za ne...
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 74
Je lilie a nelilie déšť který padá a jenž lije a život bývá rovněž těžký koníčci...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva