
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Znáte ten kosý dopad světla
za krátkých zimních dnů,
jež tísní jako tíže
chrámových chorálů?
Přichází z nebe; zraní nás,
leč jizvu nenajdem,
jen vevnitř rozpor zůstane,
co je za kterým významem.
Nikdo nás v tomhle nepoučí,
zpečetí jenom beznad...
Sype se z olověných sít,
popráší celý les,
bělostnou vlnou zaplní
vyjeté vrásky cest.
Jak ptáci rozlétne se,
jak stádo tísní se,
beztížné skládá útvary
jak žonglér v cirkuse.
Proletí, usadí se
a hned se rozptýlí —
a při Kozorohu zapře,
ž...
Dopiju sklenku, volá po posile
odrazím od baru, bloumám po parketu
vyzval jsem k tanci něčí starou tetu
co je tu nejspíš nějakým omylem
šeptám jí měkce – milostivá paní
po tomhle tangu zhasnu jako lampa
leč ona dusá v starosvětských křampách
šťa...
Potichu jako zármutek
pominulo léto,
tak potichu, že naposled
snad nás zradit chtělo.
Nastaly dlouhé soumraky
v pročištěném klidu;
příroda sama se sebou
trávila odpoledne.
Šero se dříve vplížilo,
zář jiter byla cizí.
Zdvořilý host vás opouš...
Máš hezký úsměv
a přesto víš
že dnešní večer skončí
jako tisíce jiných věcí
Jako světla
která s ránem pohasnou
a potom setmělou ulicí
půjdeš domů
snad sama
nebo s někým
a v dláždění budou mizet
tvoje kroky
Ránem aby sis umyla ...
Padla kosa na kámen,
rozbila ho na ámen.
Potoka to jen pramen,
břehy mele, spousta změn.
Sem nikdo z živých nezbloudí. Jen vzkříšen zraky mými
vstal smutek těchto míst a kroky bázní ztlumenými,
by bratří neviditelných ze spánku nevyrušil,
mi vyšel naproti. (Jich oddech rytmický jsem tušil,
jak v tvář mi zavál, ledový, a v světel žhavém vření
...
Září už maturitu skládá,
cvrčkové jsou to, krákot vraní,
do vzpomínání čas se sklání
a něco tají tiché vání,
nic neříká, jen kamsi kyne
a usychání srdce raní,
nápověď konce radování —
teď zbude jenom přemítání.
Vzhlédni, jak pří viděl ses,
ale až budeš vítěz.
Dále pak též zvaž i čest,
shlédni a zbudeš přítěž.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc