dnes má svátek:
Památkazesnulých...
Památkazesnulých...
Básničky
Zrcátko v zlatém oválu
ztrácelo stříbro pomalu,
až bylo nakonec slepé.
Půl života snad bez mála
maminka se v něm česala.
Kdys ukazovalo lépe.
U okna visí na skobě,
dívá se po mně, po tobě,
proč by se neusmívalo?
Maminka byla veselá
a žá...
ztrácelo stříbro pomalu,
až bylo nakonec slepé.
Půl života snad bez mála
maminka se v něm česala.
Kdys ukazovalo lépe.
U okna visí na skobě,
dívá se po mně, po tobě,
proč by se neusmívalo?
Maminka byla veselá
a žá...
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl
blíž hvězdám a blíž zemi!
I vlny šumí, archipel,
ovátý nadějemi.
Jde svahem lesa velký šik
a z hlubin tryská pramen,
a věčností je okamžik,
jejž zdvíhám šíří ramen!
blíž hvězdám a blíž zemi!
I vlny šumí, archipel,
ovátý nadějemi.
Jde svahem lesa velký šik
a z hlubin tryská pramen,
a věčností je okamžik,
jejž zdvíhám šíří ramen!
Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Na smrku moudrá sova seděla,
do okna domu zasněně hleděla.
Že dnes byl další krásný den,
slunce mne budilo a mařilo můj sen.
V místnosti seděla žena bledá,
nohy moc neslouží a křídla nikdo nedá.
Sovička ptá se ji s citem tence,
proč nejelas ven ...
do okna domu zasněně hleděla.
Že dnes byl další krásný den,
slunce mne budilo a mařilo můj sen.
V místnosti seděla žena bledá,
nohy moc neslouží a křídla nikdo nedá.
Sovička ptá se ji s citem tence,
proč nejelas ven ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva