Básničky
Putují noční tmou,
tajemně klouže nade mnou
srp luny po obloze sivé,
tu a tam dole v tmě
to slavík procitne,
pak šero ztiší se jak dříve.
Ten noční zpěv je div:
Zdáli zní hukot vody z niv,
V ztemnělých stromech chvění –
Nač myslím, nevím s...
tajemně klouže nade mnou
srp luny po obloze sivé,
tu a tam dole v tmě
to slavík procitne,
pak šero ztiší se jak dříve.
Ten noční zpěv je div:
Zdáli zní hukot vody z niv,
V ztemnělých stromech chvění –
Nač myslím, nevím s...
Přítmí
Soumrak křídla rozpřahuje,
hrůzně zmítají se lesy,
mraky jako sny se věsí,
kam ten úděs ukazuje?
Máš-li laň nad všechny jiné,
samu pást ji nenech v doubí.
Lovci lesem jdou, roh troubí,
Ze všech stran to zní a hyne.
Přítele m...
Soumrak křídla rozpřahuje,
hrůzně zmítají se lesy,
mraky jako sny se věsí,
kam ten úděs ukazuje?
Máš-li laň nad všechny jiné,
samu pást ji nenech v doubí.
Lovci lesem jdou, roh troubí,
Ze všech stran to zní a hyne.
Přítele m...
Na můj stan spadl žlutý list,
na můj stan otevřený k lesu.
Podzim je tady, škoda hnízd.
Škoda těch knih, jež chtěl jsi číst,
těch hnízd, těch žen, těch očí barvy vřesu.
na můj stan otevřený k lesu.
Podzim je tady, škoda hnízd.
Škoda těch knih, jež chtěl jsi číst,
těch hnízd, těch žen, těch očí barvy vřesu.
V střevíčku měkkém, bez podpatků,
jdou ženské nohy.
Však očím ještě spát se nechce.
Když došla k oknu, usedla si
v střevíčku měkkém.
O pár slz těžší hedvábný šátek
schovává si, kde byl předtím ukryt.
Co váží slza? Je to k smíchu!
Jak je však ...
jdou ženské nohy.
Však očím ještě spát se nechce.
Když došla k oknu, usedla si
v střevíčku měkkém.
O pár slz těžší hedvábný šátek
schovává si, kde byl předtím ukryt.
Co váží slza? Je to k smíchu!
Jak je však ...
Nevím, co bude za půl roku,
nevím, co bude za rok.
Vím jen, že pruty u potoků
jsou krásné jako pražský barok.
Tvé slzy kanou jako hrachy.
Roníš je jako lesní žínka.
Já nechci nic než dohrát šachy,
k nimž pozvala mne konvalinka....
nevím, co bude za rok.
Vím jen, že pruty u potoků
jsou krásné jako pražský barok.
Tvé slzy kanou jako hrachy.
Roníš je jako lesní žínka.
Já nechci nic než dohrát šachy,
k nimž pozvala mne konvalinka....
Kdopak je vlastně
šťastný na světě?
Pojď, zavřem okno,
shrnem záclony
a budeme si vyprávět,
co ty a já.
Když mi však dovolíš,
dám hlavu na tvůj klín
jak před léty.
Ty opět řekneš: spi,
vždy jsi to říkala.
Já dělával, že spím.
...
šťastný na světě?
Pojď, zavřem okno,
shrnem záclony
a budeme si vyprávět,
co ty a já.
Když mi však dovolíš,
dám hlavu na tvůj klín
jak před léty.
Ty opět řekneš: spi,
vždy jsi to říkala.
Já dělával, že spím.
...
Ráno v trávě chladná rosa,
projdi se v ní bosa chviličku.
Uvidíš tam hopsat kosa,
dej pozor na pilnou včeličku.
V bazénku voda láká k plavání,
lázeňský švihák v ní již po kolena.
Husí kůže se po těle prohání,
musí však ukázat jaký je hrdina.
...
projdi se v ní bosa chviličku.
Uvidíš tam hopsat kosa,
dej pozor na pilnou včeličku.
V bazénku voda láká k plavání,
lázeňský švihák v ní již po kolena.
Husí kůže se po těle prohání,
musí však ukázat jaký je hrdina.
...
Nevím, jak začít;
šlápoty ve sněhu
ztrácejí přesný obrys a už je také šero.
A já tu ještě čekám.
Na koho? A proč?
Pak trochu pršelo a bylo jaro,
uběhl rok, pak druhý, třetí,
a byl to celý život.
A ten, kdo tu přechází,
je někdo jiný, to už nej...
šlápoty ve sněhu
ztrácejí přesný obrys a už je také šero.
A já tu ještě čekám.
Na koho? A proč?
Pak trochu pršelo a bylo jaro,
uběhl rok, pak druhý, třetí,
a byl to celý život.
A ten, kdo tu přechází,
je někdo jiný, to už nej...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva