Básničky
Mnoho toho, pouhou touhou,
všeho málo, čeho mého.
Zdání, pro to díku vzdání,
tyto triky, dar veliký.
Vždyž i málo, jak je mnoho,
to co touhou, smysl prohrou.
všeho málo, čeho mého.
Zdání, pro to díku vzdání,
tyto triky, dar veliký.
Vždyž i málo, jak je mnoho,
to co touhou, smysl prohrou.
Dnes je první den v týdnu-pondělí,
pracanti své o tom ví,
v pondělí dnes je horší počasí,
lidi čekají,až se vyčasí,
v pondělí nás čeká možná i déšt,
já vydám se na jednu ze svých cest,
pondělí je to jinak dobré,
mně na stole obvykle ráno voní kafe,...
pracanti své o tom ví,
v pondělí dnes je horší počasí,
lidi čekají,až se vyčasí,
v pondělí nás čeká možná i déšt,
já vydám se na jednu ze svých cest,
pondělí je to jinak dobré,
mně na stole obvykle ráno voní kafe,...
Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se ...
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se ...
V myšlenkách se vracím k tobě.
“Proč neskončily dávno v hrobě?”
Ptám se stále zas a znova,
kdy nahradí je zcela nová
pomíjivá sladká slova
šeptaná vždy potají,
která cizí lidi spoutají
v ten svazek co si cestu klestí,
než dostane se na rozces...
“Proč neskončily dávno v hrobě?”
Ptám se stále zas a znova,
kdy nahradí je zcela nová
pomíjivá sladká slova
šeptaná vždy potají,
která cizí lidi spoutají
v ten svazek co si cestu klestí,
než dostane se na rozces...
Klasy pšenic ožehuje slunce,
hnědnou jako kůrka chlebová,
vlčí máky s ohněm na korunce
skví se jasnou krví domova.
Z kamenité země do studánek
stáhla se dnes všechna posila.
Nesu čerstvě orosený džbánek,
zvedněte se, ženci, od díla!
Vždyc...
hnědnou jako kůrka chlebová,
vlčí máky s ohněm na korunce
skví se jasnou krví domova.
Z kamenité země do studánek
stáhla se dnes všechna posila.
Nesu čerstvě orosený džbánek,
zvedněte se, ženci, od díla!
Vždyc...
Neklid v noci,
hlasy psí,
duše pnoucí,
prosící.
hlasy psí,
duše pnoucí,
prosící.
Po obloze toulají se mráčky,
letní vedro stoupá k zalknutí.
Slunce v žáru nabralo otáčky,
mnohých do stínu schovat se nutí.
Zemědělec na lukách seno obrací,
z vedra pot se řine z čela.
Do večera musí dokončit práci,
čas nutí být pilný jako včela...
letní vedro stoupá k zalknutí.
Slunce v žáru nabralo otáčky,
mnohých do stínu schovat se nutí.
Zemědělec na lukách seno obrací,
z vedra pot se řine z čela.
Do večera musí dokončit práci,
čas nutí být pilný jako včela...
Na Petra a Pavla,
hvězda z nebe spadla.
Rozhlédla se po kraji
a děti - rády si s ní pohrají.
Večer jim bude svítit na cestičku,
pohladí chlapce i jeho sestřičku.
Vždyť ona, má děti ráda,
v nich má, opravdu kamaráda.
Ale zpátky se už nikdy...
hvězda z nebe spadla.
Rozhlédla se po kraji
a děti - rády si s ní pohrají.
Večer jim bude svítit na cestičku,
pohladí chlapce i jeho sestřičku.
Vždyť ona, má děti ráda,
v nich má, opravdu kamaráda.
Ale zpátky se už nikdy...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva