dnes má svátek:
Denslovanskýchvě...
Denslovanskýchvě...
Básničky
Všechno se jednou probolí
na vlastní dno a zmizí strach
krásné jsou staré stodoly
prázdné po dávných úrodách
na vlastní dno a zmizí strach
krásné jsou staré stodoly
prázdné po dávných úrodách
Jsou to malí,ale čiperní "lidé",
vypadají skoro jako trpaslíci,
jsou asi tak jako oni velcí,
jsou sice malí výškou,ale velcí myšlením a činy,
jsou to znalci a milovníci přírody,
avšak nejsou moc do nepohody,
hobiti jsou národ "ticho-šlápků",
bývají ...
vypadají skoro jako trpaslíci,
jsou asi tak jako oni velcí,
jsou sice malí výškou,ale velcí myšlením a činy,
jsou to znalci a milovníci přírody,
avšak nejsou moc do nepohody,
hobiti jsou národ "ticho-šlápků",
bývají ...
U TROCHEJSKÉ KAPLIČKY
Jestli paksi kdejsi prvně
tichým lesem ana vrchu.
Tamjsme často vobje tíza
štěstí sitam uol táře.
Tamto bylo ukap ličky
jakjsme setam doo číse.
Kapli čkata tajem stvíto
kdyžtam uní slyším jakmě!
Jestli paksi kdejsi prvně
tichým lesem ana vrchu.
Tamjsme často vobje tíza
štěstí sitam uol táře.
Tamto bylo ukap ličky
jakjsme setam doo číse.
Kapli čkata tajem stvíto
kdyžtam uní slyším jakmě!
Je jiná,
nevinná,
vnímá
svět svýma
i tvýma
očima,
počíná si
príma
skrytě.
Jen jediná
si tě nevšímá.
nevinná,
vnímá
svět svýma
i tvýma
očima,
počíná si
príma
skrytě.
Jen jediná
si tě nevšímá.
Nevím, proč si jeden druhého nevšímá,
mrzí mně takový svět,
lidem je skoro vše lhostejné,
občas se mi ani nechce probouzet.
Člověk se snaží, jak jen může,
ale ani to nestačí,
kdyby si občas lidé druhých všimli,
byl by život krásnější, jinačí….
Až...
mrzí mně takový svět,
lidem je skoro vše lhostejné,
občas se mi ani nechce probouzet.
Člověk se snaží, jak jen může,
ale ani to nestačí,
kdyby si občas lidé druhých všimli,
byl by život krásnější, jinačí….
Až...
Tak je nám zima a tak mráz
je hlasitý a tolikrát
slyšíme z mýtin lesní rohy
vyhaslé zvěři poctu hrát
je hlasitý a tolikrát
slyšíme z mýtin lesní rohy
vyhaslé zvěři poctu hrát
U MOŘE
Píšu mámě: máme se dobře,
na kafe máme, jak se máš?
Dcerám říkám: „To je pisila!
Ta letící sponka s nožkama
dojemně sepjatýma.“ V moři
se nemodlím: hraju si na pisilu,
dojímám se a skřehotám,
tak jak mě delta naučila,
...
Píšu mámě: máme se dobře,
na kafe máme, jak se máš?
Dcerám říkám: „To je pisila!
Ta letící sponka s nožkama
dojemně sepjatýma.“ V moři
se nemodlím: hraju si na pisilu,
dojímám se a skřehotám,
tak jak mě delta naučila,
...
Šel Janíček na kopeček,
zazvonit tam na zvoneček.
Šel vyzvonit, co se dá,
že ho Anča ráda má.
Je prý z jeho vesnice,
on miluje ji velice.
Anča je však pěkné „kvítí”,
s Janíčkem se za stodolou schází,
pokaždé když měsíc svítí.
Janíček si my...
zazvonit tam na zvoneček.
Šel vyzvonit, co se dá,
že ho Anča ráda má.
Je prý z jeho vesnice,
on miluje ji velice.
Anča je však pěkné „kvítí”,
s Janíčkem se za stodolou schází,
pokaždé když měsíc svítí.
Janíček si my...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva