
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
VRANEČEK
g)
husa gagoce
ga ga
jednoduché
drobounkých oček
podléhaly brzy
velikosti zřecích ploch
zvířete
smrti
rozkladu
Nyní se snažím napsat básničku,
téma ještě nevím,
snažím se napsat rým,
není to žádný šprým,
téma není jednoduché,
už je to tak,
není tomu naopak,
zaběhnu maratón pod dvě hodiny,
nikdy se nezbavím své vlastní rodiny,
přitom myslím na lidi,...
Smoč ji, ranní vodo,
osuš ji, dětské sluníčko,
a rty ji laskej, bludný ty
vánku, jak zlaté víno rty
všech dávno žíznících!
Drsný je den, drsný
a duši zebe na cestách,
bdi nad ní, zpěve, zažeň strach
i strmé starosti!
1936...
Kytičku jahod na rty přitiskla mi,
voněla červnem, hřála pasekami.
Ovoce koš mi do náruče dala.
Kde jsi, má milá, kdes ty hrozny vzala?
V čajových růžích ustlala mé hlavě,
pod nimi srdce slyším naléhavě.
V tom hlasu krve, co v tom všecko zpívá.
Ó lo...
VRANEČEK
f)
vítr věje
fi fi
s rachotem letěl po svahu hory
o tom si něco povíme
kdesi daleko
nad touto pustinou
památek na tento život
neustále zpestřoval
jeho obraz
Zdává se mi
o zázemí
na zemi.
V zaznění
kouzlení
z bláznění.
Zpráva zření,
co mění
hrou dění,
nahrává
k souznění.
V básnění
je jmění,
v něm tření
i mazlení.
Dostal jsem polibek do zkřehlých dlaní
dávat si dárky dobré je
o říjnové neděli na Letenské pláni
že prý mi ruce zahřeje
sevřel jsem pěsti, uvěřil tomu
nebo jsem aspoň věřit chtěl
jen kdybych nebyl, po cestě domů
tu pusu někde zapomněl
bě...
VRANEČEK
e)
dítě kvílí
é é é
jsme však až dosud velmi málo
známe už nepochybné
nacházíme zbytky
zřetelné zbytky ústrojné povahy
ještě dnes
kdy byl život už značně rozvinut
všemi směry
Zas je tu podzim a slunce klopí víčka
stromy oblékly si hnědý kabátek
pohaslo světlo, dohořívá svíčka
a hodiny přetáčí se zase nazpátek
Ve světnici kamna teplem hladí
od plotny vábí lesní vůně hub
kotě se choulí uprostřed mých dlaní
za okny sviš...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc