Básničky
Proč pracovat, lidičky,
když nám chcíply rybičky?
když nám chcíply rybičky?
V ředitelně
dej se do rámečku
prošívej
půjč si Avii plnou papírových krabic
utop se na dvoře
nepoškozuj
jízdní řád přílípnutý k noci
špalíčky kůže pod koly zabořenými v petroleji
dej se do rámečku
prošívej
půjč si Avii plnou papírových krabic
utop se na dvoře
nepoškozuj
jízdní řád přílípnutý k noci
špalíčky kůže pod koly zabořenými v petroleji
Podél cestičky voňavá louka kvete...
svou vůní celou ji pokryje...
Sehnul ses... a můj ty světe...
podávals mi kvítek
slzičky Panenky Marie...
její jemná vůně je
jak tvá láska sladká...
také jednoho omámí...
láska otevřela nám vrátka...
vešli...
svou vůní celou ji pokryje...
Sehnul ses... a můj ty světe...
podávals mi kvítek
slzičky Panenky Marie...
její jemná vůně je
jak tvá láska sladká...
také jednoho omámí...
láska otevřela nám vrátka...
vešli...
Nedělní ráno
II
Proč měla by obdarovávat mrtvé?
Co je to za božství, když přichází
jen v stínech, mlčících, anebo v snech?
Což nenajde v slunečních potěchách,
v štiplavých plodech, v lesklých křídlech či
v žádné z krás země pranic, co by ji
h...
II
Proč měla by obdarovávat mrtvé?
Co je to za božství, když přichází
jen v stínech, mlčících, anebo v snech?
Což nenajde v slunečních potěchách,
v štiplavých plodech, v lesklých křídlech či
v žádné z krás země pranic, co by ji
h...
Vyhlížím ve strachu konce týdne,
učím se roli, jak na DAMU:
takhle ji klidně oslovím,
ach, snad už v pátek nezklamu.
Srdce v krku, hoří uši,
spatřil jsem JI zářit na peronu,
říkám si - dnes už musíš!
nechceš li ztratit svou Desdemonu.
To...
učím se roli, jak na DAMU:
takhle ji klidně oslovím,
ach, snad už v pátek nezklamu.
Srdce v krku, hoří uši,
spatřil jsem JI zářit na peronu,
říkám si - dnes už musíš!
nechceš li ztratit svou Desdemonu.
To...
Tolik jsme se milovali
Spali spolu na jedné posteli
Teď stojím zády ke zdi
A čekám až mě zastřelí.
Život v samotě je širá louka,
Kde nenajdeš už žádný květ,
Na ostrově žlutá pustá pláž,
Kde i Robinson musel zešílet.
Spali spolu na jedné posteli
Teď stojím zády ke zdi
A čekám až mě zastřelí.
Život v samotě je širá louka,
Kde nenajdeš už žádný květ,
Na ostrově žlutá pustá pláž,
Kde i Robinson musel zešílet.
Bůh na zem hvězdu shodil,
Když po nebi chodil,
záříš pro nás každý den.
Když od něj navždy máme Tě,
jsme nejbohatší lidé na světě,
kéž máš život jako sen.
Cokoliv si budeš tiše přát,
chceme Ti z lásky vzdycky dát,
jsi v srdci naším přísta...
Když po nebi chodil,
záříš pro nás každý den.
Když od něj navždy máme Tě,
jsme nejbohatší lidé na světě,
kéž máš život jako sen.
Cokoliv si budeš tiše přát,
chceme Ti z lásky vzdycky dát,
jsi v srdci naším přísta...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva