
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí....
Drásán vlastními chybami,
dokážu si představit,
jaké by to bylo,
kdybych neotvíral své srdce,
špatným lidem.
Teď však s klidem,
mohu říci,
že jsem od nich dostal,
pořádný výcvik,
a na bolest jsem si zvyk.
Náhle poupě trhám,
on...
Pomalu probouzí se jaro,
já miluji Tě Kláro.
Pro Tebe bude sluníčko svítit,
tak zkus si štěstí chytit.
Máš mě také ráda?
Nebo mě máš za kamaráda?
Přesto v naši lásku věřím,
rád své srdce, Tobě svěřím.
Jaro nám v lásce pomůže,
za své ci...
Znova uléhám k neklidnému spánku
ve svém snu :-(
drtím naší vládu šídlem na verpánku
(tom kovovém)
Zaprodala naše vláda svojí duši
ze lží mají už prasečí uši.
Když ráno vzbudím se znavená
bolí mě ruce i ramena
sbírám sílu do další noci...
Sen, vzor našich vizí,
přijímá, vše co se nám v hlavě kříží,
budoucnost jasně vidí.
Vzpomínky se marně drží v hlavě,
skutky to dokazují hravě,
jaké plány máme.
Vzpurnost, odhodlání či snad přání,
nesou se v rytmu, jehož jsme páni,
abychom dokázal...
Tys dávno na mě zapomněla
a já se proto netrápil.
Zas jiné hoře své jsi měla,
já v nových radostech jsem žil.
Až rozjasní se dny tvé temné
a na mě smutek dolehne,
pak nám snad cosi připomene
daleké štěstí mé i tvé.
Nic víc, než nic,
dané pouto.
I mnohem víc,
nekonečno.
Před, za a po,
od, směrem do,
tak na věčno.
Světlo denní luny,
zapadá mezi slony,
jejich stíny cloní,
už tam zbývají jen oni.
Rojí slzy, pamatují,
ve dne v noci,
jako žraloci,
pasou se jim v hlavách starosti.
Bez další známosti,
vanou se jim v chobotu radosti,
z jídla.
...
Nesou se černou nocí stesky
Všech smutných a opuštěných
O lásce se poslouchá hezky
Já však nejsem z vyvolených
Pokaždé to tak dopadne
Zůstanu zase úplně sama
Je to už příliš nápadné
Za chvíli budu tím známa
To snad si osud zahrává
A ně...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc