Básničky
Jsi-li v depresi
z toho, co tě děsí,
sám vzpomeň si
tam kdesi, že jsi
byl touhou sil milý.
Kde slunce svítí,
kvete i kvítí.
Kde létem vadí,
prudce zde pálí
či zradí, má-li.
z toho, co tě děsí,
sám vzpomeň si
tam kdesi, že jsi
byl touhou sil milý.
Kde slunce svítí,
kvete i kvítí.
Kde létem vadí,
prudce zde pálí
či zradí, má-li.
Demokracie rozkvétá byť s kosmetickou vadou
Ti, kteří kradli po léta dnes dvojnásobně kradou
Ti, kdo nás léta týrali nás vyhazují z práce
A z těch kdo pravdu zpívali dnes nadělali zrádce
Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce
A z těch kdo pravdu zp...
Ti, kteří kradli po léta dnes dvojnásobně kradou
Ti, kdo nás léta týrali nás vyhazují z práce
A z těch kdo pravdu zpívali dnes nadělali zrádce
Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce
A z těch kdo pravdu zp...
Přemítám —
země je malá,
a úzkost bez mezí
a bolesti bez počtu.
Ale k čemu to vše?
Přemítám —
máme zemřít,
život nejplnější
rozkladu nezabrání.
Ale k čemu to vše?
Přemítám —
„na nebesích“
vše se nějak znova
možná srovná.
Ale k č...
země je malá,
a úzkost bez mezí
a bolesti bez počtu.
Ale k čemu to vše?
Přemítám —
máme zemřít,
život nejplnější
rozkladu nezabrání.
Ale k čemu to vše?
Přemítám —
„na nebesích“
vše se nějak znova
možná srovná.
Ale k č...
Na zemi není mlčení tak mlčící
jak to, jež musíme my vydržet.
Vyřknout je, příroda ztratí odvahu
a padne děs na všechen svět.
jak to, jež musíme my vydržet.
Vyřknout je, příroda ztratí odvahu
a padne děs na všechen svět.
Tou k potřebě hovoříme,
co pokoříme pro sebe.
Stále však se rozhlížíme,
málem tlak zřen rozlišíme,
mnoho z toho v prosbě své.
co pokoříme pro sebe.
Stále však se rozhlížíme,
málem tlak zřen rozlišíme,
mnoho z toho v prosbě své.
Ze stromů padají žaludy a kaštany,
les místy přímo voní po houbách.
Dozrávají maliny a ostružiny,
příroda v říjnu ladí v barvách.
Lesem prochází Magda a Vašíček,
hledají houby pod stromy v mlází.
Každý z nich v ruce svůj košíček,
vysoké bedly v...
les místy přímo voní po houbách.
Dozrávají maliny a ostružiny,
příroda v říjnu ladí v barvách.
Lesem prochází Magda a Vašíček,
hledají houby pod stromy v mlází.
Každý z nich v ruce svůj košíček,
vysoké bedly v...
Jedna a jedna je jedna,
dvou ať se už neužívá,
to ve škole jen bývá,
pro volbu vnitřní zbývá
jen život či smrt —
či co věčnost skrývá.
Sečíst to — je příliš rozsáhlé,
než kolik duše obsáhne.
dvou ať se už neužívá,
to ve škole jen bývá,
pro volbu vnitřní zbývá
jen život či smrt —
či co věčnost skrývá.
Sečíst to — je příliš rozsáhlé,
než kolik duše obsáhne.
Dozrály plody jabloní
slunce však nechce z mraků
Déšť rajtuje jak na koni
a střílí v hejna ptáků
Na zhasnutí je obloha
Zahradám zas je zima
Každá jak vdova nebohá
na jaro zapomíná
slunce však nechce z mraků
Déšť rajtuje jak na koni
a střílí v hejna ptáků
Na zhasnutí je obloha
Zahradám zas je zima
Každá jak vdova nebohá
na jaro zapomíná
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva