Básničky
Ze zlata pás má černá včela,
jak pirát na květ míří.
Bzučí, pyšně prohání se
a saje květné pýří.
Je jenom pro ni vybráno,
z tresti strání žije.
Džbáneček, zlomek vesmíru,
který se nerozbije.
jak pirát na květ míří.
Bzučí, pyšně prohání se
a saje květné pýří.
Je jenom pro ni vybráno,
z tresti strání žije.
Džbáneček, zlomek vesmíru,
který se nerozbije.
Nešel spát ještě strom,
oknem k nám nakukuje:
jako v každou noc temnou
mrká a střeží se mnou
Fannin lehký spánek.
Polštář se bělá a
hýbe u její líce,
dva vlásky z její kštice
nos mi šimrají.
oknem k nám nakukuje:
jako v každou noc temnou
mrká a střeží se mnou
Fannin lehký spánek.
Polštář se bělá a
hýbe u její líce,
dva vlásky z její kštice
nos mi šimrají.
Duše otrocká, tvář hrdá,
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žulo tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
...
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žulo tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
...
(přeložil Petr Kopta)
Všech vášní během let se lidská srdce zprostí,
svou škrabošku či nůž pryč odnášejíce,
táhnou dál, podobna kočovné společnosti
herců, jež ztrácí se v zákrutech silnice.
Jen ty nám zůstáváš, ó lásko! V naší mlze
umíš jak pochode...
Všech vášní během let se lidská srdce zprostí,
svou škrabošku či nůž pryč odnášejíce,
táhnou dál, podobna kočovné společnosti
herců, jež ztrácí se v zákrutech silnice.
Jen ty nám zůstáváš, ó lásko! V naší mlze
umíš jak pochode...
Můj blízký přítel v trávě
vyleze, když je vhodná chvíle.
Potkali jste ho — nebo ne?
Objeví se nahodile.
Trávu dělí jak hřebenem,
jak skvrnitý luk leží v ní,
pak se vám svine u nohou,
hned prchne mezi kamení.
Miluje vlhkou zemi,
příliš chladnou...
vyleze, když je vhodná chvíle.
Potkali jste ho — nebo ne?
Objeví se nahodile.
Trávu dělí jak hřebenem,
jak skvrnitý luk leží v ní,
pak se vám svine u nohou,
hned prchne mezi kamení.
Miluje vlhkou zemi,
příliš chladnou...
Studna je samo tajemství:
daleko žije voda,
náš soused z jiného už světa,
že nedohlédneš do dna
nádoby, v níž je zavřena.
Co znáš, je odraz víka —
jako když oči zahledí se
do propasti ticha.
Tráva snad neumí se bát;
vždy divím se, že snese
...
daleko žije voda,
náš soused z jiného už světa,
že nedohlédneš do dna
nádoby, v níž je zavřena.
Co znáš, je odraz víka —
jako když oči zahledí se
do propasti ticha.
Tráva snad neumí se bát;
vždy divím se, že snese
...
Když strach máš, že se nenajíš, jak osel hlavou kývej,
a jestli něčí chleba jíš, pak jeho píseň zpívej,
své city zavři na zámek a mlčky snášej výtku,
a hlavně: zdrž se poznámek, když stačí na povídku.
Buď věřící jen natolik, jak se to líbí lidem,
buď ...
a jestli něčí chleba jíš, pak jeho píseň zpívej,
své city zavři na zámek a mlčky snášej výtku,
a hlavně: zdrž se poznámek, když stačí na povídku.
Buď věřící jen natolik, jak se to líbí lidem,
buď ...
Vylétli dva motýli v poledne,
tančili nad vodou
a na paprsku spočinuli
pod modrou oblohou.
Pak dohromady odlétli
nad moře plné pěn,
až dosud v žádném přístavě
jich přílet nebyl ohlášen.
Zda potkali v tom blankytu
loď válečnou či s obilím
či...
tančili nad vodou
a na paprsku spočinuli
pod modrou oblohou.
Pak dohromady odlétli
nad moře plné pěn,
až dosud v žádném přístavě
jich přílet nebyl ohlášen.
Zda potkali v tom blankytu
loď válečnou či s obilím
či...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva