Básničky
Citu se musí svítit rozumem,
a rozum uplatňovat s citem.
V souhře pak stávají se i umem,
vytříbeným společným sítem.
Logika, city, pocity,
a skutek pravdivě prožitý.
Rozum říká: ano nebo ne,
cit a pocit: může to být i jiné.
Vykročil pravo...
a rozum uplatňovat s citem.
V souhře pak stávají se i umem,
vytříbeným společným sítem.
Logika, city, pocity,
a skutek pravdivě prožitý.
Rozum říká: ano nebo ne,
cit a pocit: může to být i jiné.
Vykročil pravo...
Konečně si našlo štěstí cestu k nám
a že si dalo pořádně na čas!
Láska, to je přímo posvátný chrám,
věř, že budem šťastni zas.
O lásku je třeba stále pečovat,
ani trochu v ní polevit nesmíš,
jinak bude světem putovat
a ty si své srdíčko potom lé...
a že si dalo pořádně na čas!
Láska, to je přímo posvátný chrám,
věř, že budem šťastni zas.
O lásku je třeba stále pečovat,
ani trochu v ní polevit nesmíš,
jinak bude světem putovat
a ty si své srdíčko potom lé...
Noc plná roztodivných snů,
směsi prožitého i fantaskního.
Já vždy probouzím se a opět usnu,
ty neskutečných dějů kniho.
Ráno vstanu a chystám se do práce,
dnes delší cesta to bude.
Tento příběh zde píši jen krátce,
měřit zámek, jak v mrazu to pů...
směsi prožitého i fantaskního.
Já vždy probouzím se a opět usnu,
ty neskutečných dějů kniho.
Ráno vstanu a chystám se do práce,
dnes delší cesta to bude.
Tento příběh zde píši jen krátce,
měřit zámek, jak v mrazu to pů...
Proč toužiti v dešti po modři,
proč nad plačícíma očima
litovati, že nezní smích?
Nechť splývají k lesům ty záclony,
nechť srna, jež plaché oči má,
jak vlna se rozplyne v nich.
Nechť padá déšť, nechť ze všech stran
sny padají na těžkou hlavu...
proč nad plačícíma očima
litovati, že nezní smích?
Nechť splývají k lesům ty záclony,
nechť srna, jež plaché oči má,
jak vlna se rozplyne v nich.
Nechť padá déšť, nechť ze všech stran
sny padají na těžkou hlavu...
Jak já marně volal jsem,
avšak nikdo neozýval se.
Život snad jen není snem,
a hýčkán v rytmu waltze.
Také ozval se mi hlas,
neladně však s hlasem mým.
A nebylo tak místa v nás,
i rozmlouvati s kým.
Člověk není stvořen k sobě,
a hledá d...
avšak nikdo neozýval se.
Život snad jen není snem,
a hýčkán v rytmu waltze.
Také ozval se mi hlas,
neladně však s hlasem mým.
A nebylo tak místa v nás,
i rozmlouvati s kým.
Člověk není stvořen k sobě,
a hledá d...
Zlomený verš, jen plátek květu,
jsem našel ve svých papírech.
Po letech! Lehce zachvívá se,
zapomenutý, v divné kráse,
jako by prška světlometu
mi v noci zatajila dech.
Kdo se to tenkrát přiblížil ke mně
a jako stín se rozplynul?
Zlomený verš...
jsem našel ve svých papírech.
Po letech! Lehce zachvívá se,
zapomenutý, v divné kráse,
jako by prška světlometu
mi v noci zatajila dech.
Kdo se to tenkrát přiblížil ke mně
a jako stín se rozplynul?
Zlomený verš...
K jasné jsem vzhlédl obloze,
a spatřil ty okřídlené bytosti.
Jak v klín řazeny namnoze,
já nemohl se vynadívat dosti.
I zatoužil jsem s nimi býti,
jiný pak také po flintě.
Něco z jejich letu míti,
ten přemýšlel o fintě.
Moje vize snivé,...
a spatřil ty okřídlené bytosti.
Jak v klín řazeny namnoze,
já nemohl se vynadívat dosti.
I zatoužil jsem s nimi býti,
jiný pak také po flintě.
Něco z jejich letu míti,
ten přemýšlel o fintě.
Moje vize snivé,...
Zaťukal někdo na dveře.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Jaro to nemohlo být,
je podzim již.
Láska to nemohla být,
ta neodešla.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Zaťukal někdo podruhé.
Hlas pravil mi: Otevři, otevři!
Snad je to pozdrav z daleka,
dec...
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Jaro to nemohlo být,
je podzim již.
Láska to nemohla být,
ta neodešla.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Zaťukal někdo podruhé.
Hlas pravil mi: Otevři, otevři!
Snad je to pozdrav z daleka,
dec...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva