Chtějí mi tě vzít

Jen si tak klidně postávám,
když v tom divný pocit mám,
jako by mi tě opět někdo chtěl vzít,
proč tě nenechají být?

Pořád se snaží ukrást mi tě,
stůj co stůj,
zkouší smazat úsměv můj,
chtějí aby mi bylo bez tebe zle.

Ale já se nedám,
já se tě jen tak nevzdám,
tebe si nenechám odebrat,
rozhodla jsem se to s tebou nevzdat.

Možná příště,
ale dneska to nebude, neměj strach,
budu se tě držet jako klíště,
protože mi došlo, že bez tebe mi hrozí krach.

Ano vím, že už jsem tě párkrát ztratila,
ale vždy jsem se k tobě vrátila,
nebo jsem tě nechala prostě jít,
už nevím, necháme to být.

Díky tobě,
cítím se teď mnohem lépe,
né že by to bylo nejlepší,
ale mám teď na tváři úsměv, který jen tak někdo nezničí.

Už to pár lidí zkoušelo,
ale vůbec neuspělo,
a proto chtějí mi tě teď sebrat,
ale já se rozhodla tě nevydat.

Budu za tebe bojovat do posledního dechu,
klidně se před všemi zloději schovám na střechu,
klidně se dolů odvážím vrhnout,
nebo jakkoliv jinak jim prchnout.

Prostě se tak snadno nedám polapit,
budu připravená jakýkoliv jejich útok odrazit,
nedovolím jim vzít si můj úsměv a hlavně né tebe,
protože díky tobě věřím, že mě ještě čeká nebe.

Doopravdy nevzdám se tě,
tak těžko jsme tě zpět získávala,
a nerada bych tě znovu složitě hledala,
už nikdy víc si tě nenechám vzít NADĚJE moje.