Pro šneka

Tahle básnička je pro tebe Paky,
dozvíš se tu o sobě nějaké ty fakty,
třeba fakt že mě nenávidíš při hodině pedagogiky,
a taky když do tebe začnu rýpat se šneky.

No jo šneci... neskutečně vtipná historka,
stejně vtipná jako když ti v autobuse spadla špína do oka,
když už je řeč o autobuse, mám takový pocit,
že brzo budeme pěšky chodit.

Protože nás řidič brzy vyhodí,
za ty naše kraviny,
nebo za to, že Osvald moc mluví o svém životě králičím,
vždycky když začne řvát přes celej bus, tak smíchy brečím.

Další fakt je, že už tě znám pěknou řádku let,
ty vtípky na základce bych někdy vrátila zpět,
nejlepší němčiny s kobercem a s tím jejím hrnkem,
ale nebudeme si lhát, i při dnešních němčinách blbnem.

Děláme na sebe ksichty přes celou místnost,
Osvy z nás má vždycky dost,
musím říct, že jsi fakt jeden z těch nej kamarádů,
dokážeš mi zvednout náladu.

Naučila jsem tě používat hlášku: víš co bych nechtěla,
rozesmála jsem tě, když jsem za deště hlavu pod okap strčila,
nikdy nezapomenu jak jste se s Osvaldem smáli,
ale uznali jste, že byste to nikdy neudělali.

Ale stejně jsem vás naučila dělat hovadiny,
díky mě už jste taky jiní,
už jsou z vás stejní blázni,
co používají slova, kterým rozumíme jen my tři.

Často si z tebe dělám srandu,
ráda ti dělám ostudu,
vím, že bys mi za to nejradši urazil hlavu,
a nebo mi dal alespoň přes hubu.

Ale kde bys pak hledal takhle švihnutou kámošku ,
od koho bys pak opisoval úkoly,
kdo se ti pak smál, kdybys zaspal do školy,
kdo by se pak s tebou válel smíchy v tom smrdutém podchodu.

Mohla bych pokračovat klidně dál,
ale pak by se nám každý smál,
protože máme fakt haldu zážitků,
a ještě víc máme hloupých nápadů.

Jsem ráda že tě znám, protože jsi jeden z mála upřímných lidí,
jsi jeden z mála, co se mému chování nediví,
jsi jeden z mála, kdo mě bere takovou jaká jsem,
díky, že jsi mým kámošem.