The Last Ride-Bezesná Noc

Jak se tak procházím na okraji města,je tu krásně.
Přítomnost hvězd usazených v očních říších.
Hladím věrně i kdybych stále směl děravět prošitou ruku o tebe.
Zdravá místa pohledem můžeš sahat je to vidět?
Zdravím tě ,bavíš se dobře?Kdo jsi?
Odpověd poznávám v tichu,to,jak se na mě díváš když saháš do mích barev.
A smysly ti smysluplně něco barví,řekneš mi kde spolu jsme?
To mi připomíná ,abych vytvořil krájející světla a rozepnutý prostor.
Sám mě pojme do svých míst.
Sen květiny o květu s usměvem slunce a tady nepodtržené ozvěny jara.
Nějaká zpráva jedna z X.
Bezpředmětná.
Ty tisíce paterrnů už tu dlouho sedím,nevím jak dlouho.
Asi dlouhá tak akorát že jo?
Jasně vole(jsem si pověděl)
Spálil jsem si lokty a rozkousal hubu zevnitř té požíračky
ůsta jenom o trochu ůsměvu víc k protavení se do slunce
Za to však I say number nine...
Škoda že jsem se přehmátl omylem odstranil asi dvanáct hodin práce v uších.
No jo už jsem si zvykl že se možné je cokoliv i nikoliv.
Balkon kde je už pěkně dlouho šlápota hnědá,zřejmě chutná snad.
Koberec nenamítal zplesnivět já též mlčel.
Odpust mi i to že jsem víc jenom jako než-ly skutečný Román.
Vím o tom,tak mě to mrzí.
Škoda jen že neslyším tvůj hlas ,tam kde je stejně slunce i tebe,doma.
Ty tvé periférie,nějaké světy už jen s..
Miluji tě a to se ani neznáme,jen věrně stále hladím tě i do roztroušení doteků.
Musím zůstat doma,spolu se světly a kamarády,snad mě mají stále rády.
Každý ten prožitý den jsem rád,že jsem tu s vámi.
Samota není zlá,můžeš poznat svůj stín i to co je v něm.
její setmělost je časná mnohdy mrazí třesknutě jako dnešní noc a X
Nedávno jsem se tě málem dotknul ,vzpomínáš si jak to bylo užasné ?
Když tu bylo místo,já jsem však nikdy neodešel celý.
Jen stisknout ruku jsem potřeboval abych si ověřil že nespím.
nebo se mi o tom pouze dlouze zdává?
Něco mi spadlo do oka možná jsi to byl ty...snad ano.