TLR9-Jiskra za oknem jakoby klaun

Je toto okamžik neznáma?
Vše  halené hlubším a hlubším svírajícím  se ve vlastních škrtích.Vykašlat výdech?Nechat rozplynout ve větru
Portrét  jako můj smutný klaun
Zasměješ se právě teď přeji ti také hladit ten čas po vlasech Mezi prsty na stole mlha a písky.
Rozveselit  smutné klauny jak?
Nechci křičet platonika stějně dusivá jako obvykle v klidu.

Chci slyšet tvá slunce kreslit v nepopsaných prázdnotách snů a oči tvé oči a oko mé slepé duté někdy průhledné v prázdných notách nenapsaného příběhu.
Jenom ticho nebo předehra tichosti.
Mohu si rozrazit hlavu o rohy papíru ale proč vlastně?
Někdy radějí choulím  se k nohám představy tebe.
Pro trochu vymyšlenéného tepla s+ní+m.
Probudilo-by mě nejspíš....jestli mě pohladiš ty kdo víš?