Zvíře uvnitř mě

Vystavte kolem mě mříže,
protože uvnitř mě se probudilo zvíře,
je stále ve střehu, nevím na co přesně číhá,
ani nevím kolik času mi ještě zbývá.

Vím jen, že to zvíře má hlad,
sežralo všechno dobro ve mně, ale stále nemá dost,
tohle nemělo se stát,
mělo navždy zůstat v mé duši skryto, ale za to může zlost.

Po tom všem vyškrábalo na povrch,
a teď teprve začne působit rozruch,
to zvíře je temnější než můj stín,
je jako mé druhé zlé já, nejhorší je, že nevím co s ním.

Vždycky večer se probudí,
všechno hezké ve mně zapudí,
je jako utržené ze řetězu,
už je pomalu večer, a proto doufám, že tohle poselství dopíšu.

Musím lidem předat tohle varování,
musí vědět proti čemu stojí,
musí vědět, co se ve mně skrývá,
jaká stvůra mi sílu ubírá.

Po zemi se tiše plazí,
z jejího pohledu až v kostech mrazí,
má neskutečnou sílu,
jednou ránou udělá ti do těla díru.

Nemá žádné slitování,
nic tě před ní neochrání,
vůbec nezná lásku,
tak nedávejte svůj život v sázku.

Byla by ho škoda pro takovou zrůdu, co se ve mě skrývá,
den po dni mi na síle a zdravém rozumu ubírá,
ale mě to nevadí,
mě ať si klidně ublíží.

Ale na mé přátele ať mi nesahá,
protože i já umím být hodně zlá,
dokonce se o mě dá tvrdit, že jsem psychopat,
pro záchranu nejbližších, nechala bych se zaživa zakopat.

Ale to mé zlé já neví,
snad jí to nikdo z vás nepoví,
protože tohle je mé eso v rukávu,
tímhle esem zničím tuhle obludu.

Jednou přijde den kdy už se nevzbudí,
za všechno své zlo zaplatí,
zemře spolu se mnou,
nevadí mi to, protože jedině takhle zabiju tu zrůdu temnou...