Táborák pomalu dohořívá a tiše praská, osada se do hlubokého spánku brzy ponoří. Kdeže je ta moje první velká láska, i po těch létech, mé srdce pro ní zahoří.
Překrásné tady u řeky vždycky byly chvíle, stromy šuměly a temně hučel jez. Nemuseli jsme...
Na dně krabičky malý prstýnek leží, snad nechce rozjitřovat staré rány. A život bez výčitek dál si klidně běží, ten smutek i trápení nám do vínku byly dány.
Prstýnek, který z lásky jsi mi daroval, byl pro mne snad nejkrásnější dárek. Tenkrát tu nej...