Jsem na Tobě závislý

Jsem na Tobě, lásko má překrásná, na srdci Tvém, na duši Tvé, každou chvíli závislý,
když nejsem s Tebou, stačí malá chvilka, jsem smutný, znuděný a nejistý.
Jsem závislý na Tvém něžném smíchu, šarmu a půvabu, který srdce mé hřeje,
jdi za hlasem srdce svého, za svou princeznou, princeznou Tvého srdce, to jediné, srdce mé si přeje.


Všude je ticho, pusto, nikde nikdo, i když je hluk,
jen já, do Tebe zamilovaný, dokonalý kluk,
kluk, který duši Tvou, drží nad vodou,
pomohu Ti najít cestu, cestu k pravé lásce, provedu Tě tmou.


Jsem závislý na objetí Tvém,
postrádám Tě, sluníčko mé překrásné, každý den, každou noc,
každou hodinou, minutou, vteřinou,
když nejsem s Tebou, snažím se překonat, psaním zamilovaných veršů, tu samotu zlou.


Jsem závislý na něžných dotecích Tvých,
miluji Tebe, krásná má princezničko, miluji tu vášeň a touhu k Tobě, když máš Tvé dlaně v dlaních mých,
když mě držíš, i když jen ve snu mém, když mi zpíváš na dobré spaní,
miluji Tě a milovat budu dál bez přestání.


Ale ty jsi jim dala život, přestali sny konečně být,
dala si jim život, svobodu a já mohu začít žít,
s Tebou, na společné hromádce, zlatíčko mé vysněné a na Tvých hudebních nápadech,
něžně se líbat s Tebou, se zavřenýma očima, jít nahoru, nebo dolu po schodech.


Jsi pro mě něco jako drogy,
to co cítím, lásko k Tobě, mám hluboko v srdci a těžko to lze vyjádřit slovy,
jsi prostě jedinečná,
jiná, o dost lepší a hezčí, než ostatní ženy, pro mě jsi vyjímečná.


Vše, co mi říkáš, v mém snu, je pro mě víc, než si můžeš myslet,
jen slova Tvá, něžná Tvá slova, která mě hřejí u srdce, mě nutí se nad věcmi zamyslet,
pro mně jsi žena, která srdce mé obdivuje,
jsi žena, kterou srdce mé potřebuje.


Jen s Tebou, po Tvém boku, srdce mé, rychleji tluče,
občas mám strach, že mi z hrudi uteče,
jen s Tebou, po obláčku modrém, něžným vánkem, osudovou láskou poklidně pluji,
jen Tebe, ze srdce svého, nadevše miluji.


S tebou jde vše snadno,
chytila jsi mně, na poslední chvíli, když jsem padal dolů, na úplné dno,
hodila jsi mi záchranný kruh,
jsi něco, jako ohrožený druh.


Jsem závislý na Tvých slovech něžných a vlídných,
nikoliv však na Tvých lichotkách milých.
Jsem závislý na tom, jak mi vždy zvedneš náladu,
jen Ty a žádná jiná, pomůže starosti mé hodit za hlavu.


Nevím jak jen Ti poděkovat,
také se bojím, že se budu opakovat
a to bych nechtěl,
konečně, tak jsem se dočkal, z nebe modrého, do srdce mého, sletěl můj anděl.


Děkuji za všechno, za Tvůj hlas něžný, za krásné dny,
za to, že plníš, někde v dáli, daleko od srdce mého, všechny mé sny,
za to, že srdce mé, duši mou, děláš pořád šťastným,
nikdy bych nevěřil, že mohu milovat, Tebe, lásko má vysněná, s hlasem, tak úžasným.


Osoba, která ve snu mém, změní celý život můj,
osoba, za kterou budu stát stůj co stůj,
jsi mé všechno, celý můj svět,
když nejsem s Tebou, jsem smutný, rozběhl bych se za Tebou hned.


Miluji Tě, milovat Tě budu dál, do srdce Tvého, mě jsi vzala
jsi pro mě, to nejcennější, v srdci mém, co mám,
mému životu, duši mé, smysl si dala,
každý den, děkuji Bohu za to, že Tě znám.


Vím, že tohle je jen pár napsaných vět,
které nepůjdou již nikdy vzít zpět,
verše mé zamilované, které jsem Ti složil
a do srdce Tvého, nenápadně je vložil.


Snad příjde, konečně ten čas, chci Tě mít u sebe,
nezapomeň, lásko má, navždy tu budu, jen pro Tebe,
navěky Tě milovat, tělem i duší budu,
jakmile na Tebe někdo sáhne, tomu rozbiju hubu!