Cítím to v sobě

Cítím tlukot svého srdce,
co se v něm děje? To je krásné přece.
Každým dnem je to silnější a silnější,
však já už vím, že jediná ty, jsi mému srdci přednější.


Ta síla v srdci mém se nedá zastavit,
kdyby se ukončila, nedokáži si představit,
jaký zármutek, by to pro mě byl,
však ty jsi ta jediná, pro kterou bych já na světě kdy žil.


Jediná cesta k tvému srdci vede,
však já vím, že osud mě správně na ni svede,
kráčím za hlasem svého srdce,
cítím, že už jsem blízko, to vím přece.


V cestě k tvému srdci jen trn růže,
seberu ho, však v pravou lásku ona vše změnit může,
tím, že k tobě mě brzy dovede,
nebojím se, však osud na správnou stopu mě zavede
a být pořád ve tvém objetí,
slzy v očích mých, nebudu skrývat v dojetí.


Do očích tvých chtěl bych pohlédnout,
malou šanci, chtěl bych v nich zahlédnout
a vědět, že nějaká šance u tebe by byla,
ty jsi ta jediná, která tu kdy žila,
se srdcem, na pravém místě,
jsi to opravdu ty, to vím zcela jistě.


Jen ty v mém srdci skrýváš květ,
nevyjádří to, ani jedna z napsaných vět,
kterou jsem ti já složil
a v zamilovaném verši, do tvého srdce, jsem je vložil.


Cítím to stále v sobě,
co konkrétně, to mohu říci jen tobě,
ale až čas vhodný k tomu příjde,
podaří se to konečně? Snad to výjde,
řeknu ti, jaký cit se tobě, v mém srdci nachází,
ty už to poznáš, však vhodný čas k tomu přichází.


Srdce mé dnem i nocí silně bije,
co se to děje, konečně šťastně už žije.
Osud mi našel tebe,
až mě s toho příjemně u srdce zebe
a cítím plápolat v sobě velký žár,
přeji si, aby z nás byl šťastný pár.


Pravá láska v srdci navždy zůstává,
krásný okamžik v něm díky tomu nastává,
ten okamžik, kdy pro svou lásku žiješ
a s plnými doušky ty jí piješ.