Vysoko v horách pramení řeka,
krajinou vine se do údolí vtéká.
Místy je tichá a místy zas divoká,
břehů vysokých a jinde občas přetéká.
Ve městě často ji překlene most,
přechází přes něj místní či host.
Na břehu řeky zadumaná žena sedí,
do vln řeky a na most upřeně hledí.
Své péče a lásky dala mu dost,
pro něho byla jen přestupný most.
Z břehu na druhý přestoupil jen,
proč diví se, životem prošlo mu žen.
Uběhlo hodně let to jistě věru,
stále přemýšlí o jeho charakteru.
Má svou lásku a on jistě svou,
proč jizvy v srdci navždy zůstanou?
PeopleSTAR (1 hodnocení)