Ptáci hned zrána k nebi ženou, venku chladí velkou zimou, i nebe může být nebezpečné, avšak zvězte,že nic není věčné, mračno šeptá,že ukrývá stíny, když ptáci letí mezi jeho klíny.
Venku chladí a vítr fouká svou písen´, někteří lidé mají občas z...
Duše otrocká, tvář hrdá, bída, nuda, chlad a dým. Pyšné město, žulo tvrdá s nebem bledězeleným, přec jen časem se mi steskne po tvých šerých ulicích, kde se zlatá kadeř leskne, malá nožka šlape sníh.
Andělů bude plný kraj /ti směli na zem vždy/ a my budeme vzhlížet nad propastí tmy. Výčitky, závist, stud a vztek vyplní věčnost úplnou: tak bude ztrestán dlouhý věk zla páchaného pod lunou.