Ve vlastním obětí nocí tiše spávat, alespoň na chvíli, necítit se tak sama a s představou že jsou ty dotyky cizí. slzy z očí i tváře, na chvíli mizí. Bezvládné tělo upadá v lóže, košile po těle až k zemi klouže. Po kůži line se chlad, sníh na líce spad...
Jaký je náš úděl žití, těžké v tomhle světě bytí Důvod existence nás zajímá Jsem ta co z davu nevyjímá Havraní peří snáší se na hlavy Hledáme kam s nimy ale jeou jich hromady Holubí nám určují směr Zahájim jejich drsný sběr Nevím co se svým životem...
Naděje... podpis svět miluje kdo chce uvidět.... poslední dotek hloupá slova bez stránek tisíckrát znova hledá své sonety nebo jiné světy ty slečny z plágatu změní se ve větu.. Co se vzdaluje tak jako Naděje... Tak jako co přijd...