Stojíš v řece, ale přitom se topíš v moři, Chtělo by to zázrak který by nás teď oba zachránil, přehrada praskla, život není vepsán v písku a vím, že přichází příliv,
Má lásko, má květinko bílá jako nevinnost, a přeci červená kazí Tvoji ctnost, chtěl bych Tě sevřít a v dlaních hřát, chtěl bych Ti kousíček z mého srdce osobně dát. Jen nenechávej mě stát tak dlouho u zamčených dveří, je zima a minuty mi běží. Čekám...