Pozdravy od kávy ty mě už nestačí chci sevřená být v něčím náručí. Dny,měsíce,roky letí životem mílovými kroky došly mě slova na další sloky Černý vlas stříbrem protkán snad něžnou LÁSKU ještě někdy potkám...
Tam za sbírkou plnou básní a ještě o kus dál žije prokletý básník co verše své jen psal za sílu svých svalů duši citlivou schoval byla křehká jako sklo pečlivě ji hlídal Zasněný spíš jako blázen lidem připadal hlavu v oblacích nic kolem sebe nevnímal ...
Vodní hladina, černá jako noc. Spadneš ? Už nevolej o pomoc. Temnota tě pohltí, sebere ti dech. V ústech poslední vzduch a pozdě na nádech. Stahuje tě to dolů, vzdaluje se hladina. Myšlenky jsou pryč, už je poslední vidina. Voda se barví...
Píši svůj poslední dopis, slzy ztékají mi z tváří, teď už je to sice jedno, ale všichni jste byli lháři. Všechno bude dobré, lepší, neustále poslouchat, a že na to nejsem sama, že mi budete pomáhat ?
Těmhle hloupým větám já už dlouhou dobu nevěřím. K...