Jiná...

Říkáš, že jsem jiná,
máš pravdu, jsem jako vyměněná,
protože jsem city zlomená,
jsem osoba, která si přijde nepotřebná.

Schoulená slzy otírám si dlaní,
z úst křičím své přiznání,
snažím se skrýt hlavu svou,
snažím se zakrýt, jak moc chci být s tebou.

Nestydím se za své slzy,
jen mám strach z toho, co přijde již brzy,
mám strach říct ti pravdu,
proto brzy skončím na úplném dnu.

Topím se v myšlenkách,
umírám ve vzpomínkách,
a ve všech mých představách,
se z tebe stává prach.

Prach který nenechám odlétnout,
protože v jeho částečkách chci plout,
jen tohle je možnost jak s tebou být,
jen tohle je možnost, se kterou se dokážu smířit a nadále žít.

Ráda bych ti pravdu řekla,
jenže nechci abys viděl, že mé oči jsou nyní jako řeka,
že z nich voda teče a nic jí nezastaví,
nechci, abys viděl, jak moc mě srdce bolí.

Ráda bych ti napsala o tom všem,
uvažuji nad tím každým dnem,
jediné na co se vždy zmůžu, je psaní básní, které stejně nečteš,
ale já stále doufám, že si alespoň jednu jednou přečteš.

Vím, že před city neuteču,
vím, že dělám rozhodnutí, která mě později bolí,
ale chci být šťastná, alespoň na tu krátkou chvíli,
jenže mám vážně smůlu.

Všechny ty krásné chvíle skládám dohromady,
a pak se snažím nacpat lži do své hlavy,
snažím se nalhat si, že to co cítím, je lež nic víc,
ale je to nemožné, jako dostat všechen kyslík ven z plic.

Můžu se snažit jak chci,
ale nedokážu své pocity vycvičit jako psy,
můžu si cokoliv nalhávat,
ale vím, že tě pořád budu milovat.

Jenže ty o tomhle ani nevíš,
zajímalo by mě, jestli alespoň něco tušíš,
jestli vůbec něco cítíš,
zajímalo by mě, co mi tajíš.

Sakra nechci ti lhát,
když se mě ptáš, co se děje,
jenže chci zabránit tomu, co by se mohlo stát,
chci zabránit tomu, abys napsal nebo řekl to, co mé city zabije.

Už teď nevím kudy kam,
už teď nevím, co dělat dál,
slzy v očích mám,
a můj život je jako opuštěný temný sál.

Tolik si přeji, abys mě objal zase,
tak jako tenkrát,
přeji si, abys mě měl alespoň trochu rád,
měla bych přestat psát, už je načase.

Pokud čteš tyhle řádky,
věř, že to co píšu, nevezmu nikdy zpátky,
protože to čistá pravda je,
tak ahoj, snad se na mě štěstí brzy zase trošku usměje.