Jsi se mnou?

Jsi se mnou,
nebo proti mně,
provedeš mě cestou temnou,
a nebo mě zadupeš do země?

Jsi můj přítel,
nebo jsi můj protivník,
jsi můj pomocník,
nebo jsi ten, komu bude patřit poslední výstřel?

Jsi ten, kdo se mi snaží vyčarovat úsměv na lících,
nebo jsi to právě ty, kdo zabíjí můj smích,
jsi ten, kdo mě drží nad vodou, nebo jsi ten, kdo mě topí,
jsi ten, kdo to se mnou nevzdává, nebo jsi jako ostatní, co mě soudí?

Je smutné, že neznám odpověď,
kdysi si byl celý můj svět,
jenže ten se rozpadl na milión kousků,
a já zůstala schovaná a vystrašená sedět v koutku.

Stále v něm sedím bez odpovědí,
stále hledám pravdu tam kde není,
stále si nalhávám, že už mě to nebolí,
ale vždy když tě vidím, nebo slyším tvé jméno... u srdce mě zabolí.

Bodne mě v hrudi,
cítím jak mne mé srdce uvnitř studí,
vnímám ten pocit beznaděje,
ale stále usmívám a tak nikdo netuší, že se něco děje.

Nikdo nevidí mé slzy, které večer roním,
nikdo neví, jak moc se bojím,
nikdo neví, jak moc se trápím,
ale nejhorší je, že nevím co budu dělat, až tě úplně ztratím.

Ano snažím se tě ignorovat,
snažím se za nezájem schovat,
ale ve skutečnosti, se jen bojím přiznat si tu pravdu,
že tě mám stále plnou hlavu.

Ráda bych řekla, jsem vyléčená, jsem v pořádku,
ale není tak snadné sehnat na srdce tak velkou záplatu,
ráda bych řekla, už nic necítím, už je mi všechno jedno,
ale láska je moc velké břemeno.

Chtěla bych vědět, jestli tu pro mě budeš, až budu padat,
a nebo budeš jen mou zkázu pozorovat,
chtěla bych vědět, jestli mě obejmeš až mi bude nejhůře,
chtěla bych vědět, jestli budeš ten, kdo mi pomůže.

Vím, že odpověď dostanu teprve až se to stane a z toho mám strach,
bojím se té chvíle, až přijde krach,
nebojím se selhat,
bojím se, že tu nebudeš a já už si nedokážu nic nalhat.

Že už si nedokážu odůvodnit, proč si nemohl,
že už nedokážu najít výmluvu proto, proč si mi nepomohl,
že už nedokážu si dál víc lhát,
bojím se, že přijde den, kdy už nebudu schopná milovat...

Bojím se a ty se mi můžeš klidně smát,
ale co je špatného na tom, že mám strach z toho co se může stát,
někdo se bojí pavouků jiný zase hadů,
i já k nim patřím, ale tyhle strachy hravě zvládnu.

Ale strach spojený s tebou pod kontrolou nemám,
vím že tenhle strach nikdy nedám,
nikdy se ho nezbavím,
a já to moc dobře vím.

Jsi se mnou nebo ne?
budeš tu pro mě, až mi bude zle?
jsi stále můj kámoš, nebo přátelství zaniklo?
vím o tobě všechno, nebo mi zase něco uniklo?

Mám se dál ptát?
nebo se už mám vážně vzdát?
mám se snažit zahojit své srdce?
nebo se prostě vzdát naděje, že jednoho dne půjdeme ruku v ruce...