řekni mi..

V hlavě si stavíme ploty,
tak mi řekni,kde je cesta ven,
proč tu sedím,jak zvíře bez ochoty,
co se bojí vydat se za svým snem.

Až odejdu vrátím se mnohem silnější,
Jako Simba ve Lvím králi,co zníčeně odešel,
a vrátil se zvítězit,můžu stát na cestě prázdnější,
nebo bojovat,jako když Mike Wazowski na univerzitu přišel.

Můžu být, jako Blesk McQueeen a hnát se za trofeji,
potom zjistit,že krása života není za cílovou rovinkou,
ale na cestě kní,záleží na mně kolik radosti si dopřeju.
za jak dlouho se mé ploty v hlavě navždy rozbijou.

Chtěla bych být,jako Dorry a hned zapomenout,
Ztrácím tu správnou cestu,jako maják,
řekni mi,kde je ten anděl,co má být se mnou?
Až budu padat na dno,kdo mi hodí záchranný padák?

Učím se od vlků trpělivosti,
avšak jsem,jak pes co běží za kostí,
všechno má svůj čas,tak proč tolik nedočkavosti?
Řekni mi,proč je v nás tolik zlosti?

Můžu být,jako nepotopitelná loď titanic,
ale stejně se na dno potápím,
kolem nás je tolik hranic,
avšak až objevím,ten maják,tak už se neztratím.

Můžu být neohrožená,jako žralok,
ale vždycky mě dostane tvá past,
kolem mě je spoustu zátok,
kde můžu zakotvit a nepotkat už propast.

kolik schodů vlastně vede do nebe?
Říkáš mi,že to snámi život nemyslí špatně,
vždycky je,co se učit od sebe,
ale řekni mi,proč se pořád tváří,tak vážně?

Až vyložíš karty vedle mě,
budu vědět,jak Lincoln,co se stane,
Jaká cesta je správná pro mě,
jak žít život na vrcholu a né na dně.