Varovala jsem tě!

Prosila jsem tě, abys to nedělal,
že s tím přestaneš, si mi sliboval,
už nikdy nic neslibuj, když nejsi schopný to splnit,
varovala jsem tě před tím, co se pak bude dít.

Začal jsi znova,
a já na rozdíl od tebe držím svá slova,
řekla jsem, že jak začneš zase,
já k tobě přidám se.

Tak teď máš, co si chtěl,
asi sis myslel, že to nikdy neudělám,
jenže opak je pravdou, strach z toho rozhodně nemám,
naopak se ráda zdokonalím v kreslení nových děl.

Čára sem a pak tam,
co dalšího já jen udělám??
ještě nevím, počkám až zase bude dlouhá chvíle,
ale už teď uvažuji o nějaké žíle.

Jak říkám, varovala jsem tě, takže teď si nestěžuj,
ale prosím, klidně v tom dál pokračuj,
že tobě jsem ukradená, neznamená, že ty jsi mi lhostejný,
vím, že chceš abych zmizela, tak prosím pokračuj a já zmizím navždy!

Je tolik způsobů na zmizení,
ale přeci jen všechny končí pod zemí,
vím, že si čteš tenhle text a určitě jsi na mě teď naštvaný,
ale to že se se mnou nebavíš, na mém slibu nic nemění.

To že jsi mě vymazal ze svého života,
to že si zničil vzpomínky, které nahradila prázdnota,
to že si to udělal znova,
mi dává možnost udělat to, před čím jsem tě varovala.

Mělo by ti to být jedno, což nejspíš asi je,
ale já nejsem člověk, který dokáže koukat na to, jak si někdo ubližuje,
a ty pro mě nejsi někdo,
možná si odešel, ale pro mě jsi nejlepší kamarád znamenající všechno.

Nebudu tě prosit, abys přestal,
nebudu tě nutit, abys mi zase někdy něco sliboval,
je to tvoje věc, co děláš,
ale nediv se pak, jak vypadám, až mě někdy na ulici potkáš.