Peťulíně

Moje milá Péťo, tak píši o tvém vztahu,
chtěla jsi tuhle báseň napsat, ale nevím jestli pro zábavu,
tvůj přítel a ty,
jste se 16.8. dohromady dali.

Jste spolu i přes to, že se hádáte,
ale já věřím, že tohle období zvládnete,
a pak bude zase dobře,
protože přestane tohle hoře.

Psala jsi mi, jak ti pomáhal malovat pokojíček,
nedivím se, že je to tvůj miláček,
vyprávěla jsi mi o tom, jak byl nesmělý,
jak se snažil o nenápadné dotyky, tvůj výraz byl kouzelný.

Tvoje oči svítili a já v nich viděla štěstí,
jestli někdo bude tohohle vtahu rýpat, dám mu pěstí,
protože vám to klape skvěle,
oba chcete spolu být co nejdéle.

A já se ani nedivím,
jste spolu krásný,
i přes všechny hádky,
doufám že vás spolu brzo venku uvidím.

Ještě jsi mě nepředstavila,
což si myslím je chyba,
musí zjistit jak trhlé kámoše máš,
to víš, vždyť mě znáš.

Ale dosti o mě,
zase hezky k vám,
myslím si, že vy dva se neztratíte ve tmě,
kterou občas půjdete, sama to znám.

Když se na tebe dívám, mám u srdce krásný pocit,
protože vím, že když budeš padat na dno,
on tě nenechá se utopit,
rychle ti hodí lano.

Psala jsi mi že má úžasného syna,
obě víme, čí je to vina,
ale to je jedno,
hlavní je, že ti říká teto.

Myslím si, že vy dva máte jistou budoucnost,
čeká vás toho ještě dost,
několik zkoušek, několik trnitých cest ,
ale vy to zvládnete, nenecháte se svést.

Doufám, že bude šťastní co nejvíce to jde,
že spolu odletíte do nebe,
na křídlech svých, protože jste oba andělé,
doufám, že teď už bude vše jen veselé.