Půlnoční pusa v muzeu

Šli jsme do muzea spolu,
jako kamarádka a kamarád,
ale vše se změnilo, když jsme si dali o půlnoci pusu,
jsem za to moc rád.

Nebyla to vůbec pusa krátká,
byla strašně sladká,
ještě teď se mi k sobě slepují rty,
když jsem potkal tebe, začali se plnit moje sny.

Často na ten den vzpomínám,
celý si ho v hlavě přehrávám,
usmívám se jako cvok, jsem totiž vážně šťastný šíleně,
nevím, co bych dělal bez tebe.

Mám rád tvé krásné srdíčko,
líbí se mi tvé oči,
kolem tebe se můj život točí,
zbožňuji tě zlatíčko.

Jsi tak krásná,
neskutečně hodná,
jsi můj anděl,
a jak mi na tebe někdo sáhne, stane se ze mě ďábel.

Jsi nejlepší človíček na světě,
nikdo mi tě nevezme,
nedovolím nikomu, aby ti ublížil,
protože pak bych ho asi zabil.

Nikdy nechci vidět ve tvých očích slzy smutku,
vždy ti pomohu od zármutku,
budu tvé světlo ve tmě,
jako jsi ty pro mě,
ptáš se proč?... protože já... Miluji tě ♥