Ukaž mi, co tvé srdce cítí

Usmíváš se, házíš na mě šibalské ksichty,
píšeš si se mnou ve dne v noci,
přijde mi jako bych byla v tvé moci,
ptám se tě, jsou v tom, co děláš nějaké city.

Zdá se mi to, blouzním snad,
nebo mě máš vážně rád,
nevidím ti do hlavy,
z toho že nevím co cítíš, mám obavy.

Občas vypadáš jako bys mě chtěl chytit za ruku mou,
to jak si hraješ s mými vlasy,
to jak mi vyprávíš, jak trávíš volné časy,
mi připadá, jako bys chtěl, abych byla tvou.

Píšeš mi o tvých problémech,
o každé věci, kterou zažiješ,
píšeš mi o všem co brzy prožiješ,
občas mi vyrazíš dech.

Proto tě prosím,
ukaž mi co cítíš, co máš v srdci skryté,
chci, aby mi to už bylo všechno jasné,
vážně to vědět musím.

Nevydržím čekat,
nemůžu na naše zážitky myslet přestat,
pořád vidím jak se díváš na mé rty,
pořád navštěvuješ moje sny....

Ptám se sama sebe, zdali je to signál, zdali...
zdali jen neblouzním, zda chceš, aby jsme dohromady dali,
nejsem si jistá ničím,
sama sebe jednou otázkami zničím.

Prosím, jestli tyto řádky čteš,
dej mi vědět pokud chceš,
je to jenom na tobě, jestli odkryješ tvé city,
city co ukryté máš v srdci.