Ležím na zemi, krvácím,
v myšlenkách a ve vzpomínkách se zpět navracím,
uvědomuji si to, co jsem udělala až teď,
chtěla bych to vrátit zpět.
Nemyslela jsem si, že to udělám,
bolí to, slzy v očích mám,
na ruce hluboké rány,
vzpomínky nemůžu dostat z hlavy.
Nemám sílu křičet o pomoc,
stejně brzy přijde noc,
mé tělo zahalí tma,
už se nevymaním ze spárů zla.
V mých očích naděje nezáří,
v srdci se smutek nachází,
rty mám rudé jako okvětní lístky růže,
smrt mě za chvíli přemůže.
Je jedno, že se snažím tomu zabránit,
je jedno, že chci s tebou být,
kéž bys mě přišel zachránit,
kéž bych měla možnost, se alespoň rozloučit.
Už je pozdě volat tvé jméno,
dnešním dnem je všechno ukončeno,
všechny emoce a láska z mojí strany,
krutá smrt čeká sebevrahy.
Měla jsem myslet dopředu,
neměla jsem jednat v afektu,
už to nelze vrátit zpět,
má duše dnes opustí tenhle svět.
Prosím odpusť mi to,
teď už vím, jaké je doopravdy dno,
už je pozdě brát všechny ty rány od žiletky,
už je pozdě na rozhodování, proč neskákat ze střechy.
Protože jsem to už udělala,
to co vím nyní, jsem předtím nevěděla,
jediné co mi zbývá, je nakreslit srdíčko, jako důkaz mojí lásky,
jako vzpomínku na to, jak si mi cuchal vlásky...
Nezlob se prosím, vím, že jsem to dělat neměla,
vím, že jsem řekla věci, které jsem říct nechtěla,
vím, že jsem neměla skákat dolů,
nikdy prosím nezapomeň, že tě miluju.
PeopleSTAR (2 hodnocení)