
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
OBJEVILY SE NOVÉ DRUHY RYB
Objevily se nové druhy ryb
a sežraly porosty, kde se hnízdilo.
Pak jiné nové druhy ryb,
které žraly to, co my.
Ryby, které žraly to co my,
žraly taky naše mláďata.
Pobřežní mokřady se měnily
na rýžová pole – voda by...
Tichá noc,
dlouhá noc,
uniká mi,
uniká moč.
I když se snažím
velice,
unikla mi i
stolice.
Na záhonu nádherně se vyjímá,
vyrůstá z cibulek více je druhů.
I v květináči překrásná to květina,
zahradě z jara dá voňavou vzpruhu.
Nejznámější žlutou a oranžovou barvičku,
narcis by rád konkuroval sluníčku.
Narcisem i některý člověk nazýván,
...
Janu Veselému
V své lůno přijmi nás, ó Matko země,
až zhasne to, co v nás se zove žití,
jak suchý bereš list, neb zvadlé kvítí.
Tys dala vše, a vše se k tobě vrací;
květ neptá se, zdaž znov’ se porozvije
a list na ňadrech tvých pokojně hnije....
Má ústa
na tvá ústa
patří.
Tak je jen lodím,
když přistávají.
A korábům,
když vracejí se domů.
Z POZŮSTALOSTI
Ó přírodo ráno při kafi a cigáru!
Dnes ani žluna nemá den.
.............................postaru.
.................................
My dva se rozejít nedokážem,
řekl jsem ti v noci u cigára.
....................................
...
Pane, proč bušíte holí snad posté
do dlažby na Karlově mostě?
To je snad jasné i dítěti,
plaším tu přece žraloky.
Chlapec zkoprní s otevřenou pusou:
Ale… vždyť tady žádní nejsou…
Stařík se pyšně usměje:
No vidíš, jak to funguje!...
Zlatý déšť padá k zemi,
tiše, kapka za kapkou.
V té zlaté kráse připadá mi,
jako bych bloudila pohádkou.
Ty hrozny květů šeptají mi:
“Pojď za námi na chvíli,
jsme tady proto, abychom tě,
před vším zlým na chvíli ukryli.”
Přijímám jejich laskavé p...
Juliu Zeyerovi
Teď ubledlá, nádherná léta sláva
ku hnědé prsti znavena se chýlí,
v ukřehlé ruce poslední květ bílý,
a zrakem, jenž se bolně pousmává.
A jednu po druhé své zdoby skládá -
lupení nach ve zlatoskvoucím vlasu,
ocún, jenž růžověl ...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc