
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Půst v poušti
Ďábel bzdí:
„Poznal jsi obojí.
Rány se nezhojí.
Nebude nebe,
nebude peklo.
Nemůžeš odvolat,
co už se řeklo.
Jdi.“
Proč pracovat, lidičky,
když nám chcíply rybičky?
V ředitelně
dej se do rámečku
prošívej
půjč si Avii plnou papírových krabic
utop se na dvoře
nepoškozuj
jízdní řád přílípnutý k noci
špalíčky kůže pod koly zabořenými v petroleji
Podél cestičky voňavá louka kvete...
svou vůní celou ji pokryje...
Sehnul ses... a můj ty světe...
podávals mi kvítek
slzičky Panenky Marie...
její jemná vůně je
jak tvá láska sladká...
také jednoho omámí...
láska otevřela nám vrátka...
vešli...
Nedělní ráno
II
Proč měla by obdarovávat mrtvé?
Co je to za božství, když přichází
jen v stínech, mlčících, anebo v snech?
Což nenajde v slunečních potěchách,
v štiplavých plodech, v lesklých křídlech či
v žádné z krás země pranic, co by ji
h...
Vyhlížím ve strachu konce týdne,
učím se roli, jak na DAMU:
takhle ji klidně oslovím,
ach, snad už v pátek nezklamu.
Srdce v krku, hoří uši,
spatřil jsem JI zářit na peronu,
říkám si - dnes už musíš!
nechceš li ztratit svou Desdemonu.
To...
Na leknínu ve vrby stínu
tiše modrá vážka usedá,
zde usínal na tvém klínu,
kde jsou oba - toť záhada.
Ona po městě za ruku se vodí,
on choulí se v koutě setmělém,
ona říká, tak to přeci chodí,
než on skončí život výstřelem....
Tolik jsme se milovali
Spali spolu na jedné posteli
Teď stojím zády ke zdi
A čekám až mě zastřelí.
Život v samotě je širá louka,
Kde nenajdeš už žádný květ,
Na ostrově žlutá pustá pláž,
Kde i Robinson musel zešílet.
Měsíc je jak bledá hostie,
pro nedělní svaté přijímání,
bez víry se tak snadno nežije,
když nejistota zabijí usínání.
Měsíc se tiše skryje do mraků
jak stříbrná mince do kapsy žebráků
vločky se snáší v záři luceren,
když do mysli vpluje krásný ...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc