
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Na okraji pasáže
je do svého stínu zasažen
a vidí krásu
než mu někdo zhasl
a praskla bublina
upřímná a rozdílná
jenže taky povinna
svou energii rozpínat
ochotná dále se učit
ráda naslouchá a mlčí
tak začala zpívat
a rovně se dívá
pohl...
V zemi, kde lázně snění
mění vjemy,
z bázně zření ve lpění.
V tom jmění omlazení,
kde zdá se mi hvězda,
zlom i ve hřmění.
Krajina květná v prozrazení
a jiná zpětná pro zázemí.
Také ta zimní, krás bez zlení,
zakletá nyní v kaz vězně...
Zpočátku snad
ale nyní
vlídnost stala se
mým směrem přímím
i přesto zjištění
že je to
jenom číslo výsledný
a stalo se mi pohledným
žít můj způsob zvolený
jako sousto ze sta
stačilo by se mě jen zeptat
jenže bych odvětil
že s tím nemů...
Zásady vědění
jako majetek k prodlení
z voleb zvolených
pojem o všech mít
a být soudcem
ve své hlavě
mozek obětí
na příč cestou
a kdo bledne
takovou sílu neunese
a přetrvat v naději
že to přijde samo
ti nedovolí
svému osudu vládno...
Do zlata zahalí se krajina,
ten poklad podzim jí dal do klína.
Nádherný závoj jí dává svou krásu.
Vše vypadá jako sluncem políbené
do nádherného obrazu zachycené.
Tráva, pole i třešní sad,
těší nás ten výjev sledovat.
Zlaté je i nebe, kd...
člunek je rychlý a nit nekonečná
v osnovu věčnou věčný tkadlec tká
i pády hvězd i léto podzim zimu
jestřába na nebi a žlutá housátka
Labuť
Zešeřelá,
zvečernělá,
k světlům odplouvá si z těla
po hladině usínání.
Hvězdami Bůh hledí na ni,
hvězdami v ní rozežíhá
sny. V nich žádná tíha.
— V jejích perutích
náhle zahřímá to, temně,
a ona procitne. Tak ve mně!...
Je mi krásně,
až na zánět dásně
a ze zadku třásně,
tak píšu blbé básně.
Miniatury
Vidí vlak a túry,
lidi, tlak z kultury,
viní znaky struktury
i vklíní zázraky shůry.
Z faktury
Noční můry a stvůry,
emoční chmury nátury,
kde oči se stočí kvůli vůli,
i přeskočí sen té moci v půli.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc