
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
V náručí té samoty
ten druhý ve mě zaostřil
a říká náhle
že plýtvám časem
když očekávám předem
že bych někoho přiměl
svým pouhým tvrzením
aby se zamyslel
a řekl mi na co přišel
jo to bych rád slyšel
a probral detajli
s někým kdo se zná ...
V kuchyni
„Teď jsem na řadě já,“
řekl jsem bratrům,
z židle, na níž sedávala
naše maminka.
Mlčeli na to.
A tak tam spolu sedíme dál,
i s maminkou.
Potká-li sob soba,
tak se srazí oba.
Život plyne jako řeka,
přes kameny dne tu stéká,
dává napít, zvedá silou,
v ruce nese labuť bílou,
jejím peřím plným jasu
v lidská srdce píše krásu.
Rukování
Už nám nastal den, a již se to dělá,
dělají z nás v magacíně
převojanská těla.
Převojanská těla, jak bys břízy sekal,
jako by jsi lesní černé kosy
v klece pozamýkal.
Ej, my nejsme břízy, rubají nás přeci,
a to, co z nás vyrub...
To dech
tají se
toho návalu
aby klid v duši zavládl
a já mohl mít hlavu
plnou nápadů
abych mohl zrát
a čelit tomu osudu
kde stejně mě to pohání
k podání díla
i ta moje strana stinná
a nevím kdo to
všechno vnímá
tak přijímám svou...
Noční směna
Cvrčci třesou Kopcem.
Z hvězdného přediva
soukají nit.
Jednou večer v Tijuaně
povídám tam v baru Janě,
že je její sestra lepší,
teď monokl mám největší.
Život v líci, děj i spící,
v rubu z něj tou stranou bicí.
Čí kout bdící, tmou svítící,
hudbu hranou sní žijící.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc