
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Lidské objetí dokáže víc, než člověk tuší,
vyhojí rány na těle i duši.
Dovede zahnat splín i trápení
radost za smutek promění.
Samota je na něj krátká,
dobře to vím,
pokud mne někdo obejme,
rázem usychají slzy
a zmizí to, co mne mrzí…....
A bývá zle a bývá hůře
po dvoře chodí černé kuře
chvíle je zlatem protkaná
jak nevlastní smrt potkana
Průzračná
Zpod černavé modré
bílá prokmitává.
Plavá pláči blíž —
Pleťové se okem jednou dotknout —
a víckrát už ji nespatříš.
Už mi neříká „ty vole!”,
ujel jsem jí na kole.
Odvrácen od fráze ve snech,
dostat se na zem, kde vzdech.
Poradcem v otázce bez těch,
vládce honorace všech.
O odvaze v obrazech zde,
rozpoznat sen, poztrácen.
Z palouka volaly pahýly
oběti senoseče
poutníče, posaď se na chvíli
večer ti neuteče
pak se k nim přidaly jetely
křičely na poutníka
nemohl bys aspoň v neděli
jak blázen neutíkat?
za láskou houštinou bodláků
dereš se přes luka páně?...
Celý den prší déšť má mnoho jmen
kocouři slastně přivírají víčka
psi svinuli se do klubíčka
před chvílí přiložil jsem znovu do kamen
Ráno tak silně
provoněné deštěm
když sklouzla jsi
do mé bytosti
celou velikostí
rozkvetlé zahrady.
Setkání
Musel jsem jí už pohlédnout do očí.
A tu
jako by bylo v zorničkách modravě dravé rybky
ještě hlubší a tažnější řečiště
než tento venkovní podzim — — —
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc