
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Nahým a bosým posléze
a oblečeným v cárech zlosti
ve chvíli čiré beztesknosti
zasteskne se nám po něze
Čech prý patří na západ.
Nezůstává, než se smát!
Je to jenom trapnej kec,
za vše může praotec!
Medovinu moc rád sál,
z Řípu vzkázal:
“Nejdu dál!”
Vzdali to i parťáci,
co vzal na Říp s migrací.
Promíchané máme geny,
rozum nemá valné ceny....
Obloha zešedla
zestárli jsme o okamžik.
Hledáme si útočiště.
Na chvíli chceme žít v sobě -
navzdory dnešní době.
Hodiny
Hle Hodiny, to božství děsné, nepohnuté,
prst k hrozbě pozvedá a Pamatuj! nám dí,
jak mrštné šípy v terč se zabodavše chví,
tak záhy naplní tvé srdce boly kruté.
Tu prchne pod obzor hned Rozkoš mlhavá
jak sylfa s jeviště, jež v kulisách ...
Nutí až k prasknutí,
utíkáš v hráz suti.
Uzříš snáz a vzkaž,
že unikáš snáz vzdutí
na doraz, v odvaz zas.
Na dotaz: pnutí krás,
žel u nich i odkaz.
Za jedním známým proktologem jménem Fred
přišel chlápek, co své skleněné oko sněd.
Lehnul si na stůl na břicho
a po chvíli Fred přerušil ticho:
Ten zadek na mě upírá dost studený pohled.
V přízemí činžovního domu
se každé ráno otevře okno
a z něho vyhlédne dívčí hlava.
Po chvíli zmizí a jen záclona
v okně rannímu vánku mává...
Jednoho dne si všimne,
že v protějším domě
děje se totéž.
Jen vykoukne jiná hlava.
Čí? Klučičí......
Ať temno světlu ustoupí
ta stará prosba stále tkví
jak zbytek rzi a jako v snách
na slunečních ach hodinách
Trubači troubili čepobití
v kasárnách za městem,
já se svoji milou ležel jsem
na bílé posteli ...
Na bílé posteli v pokoji
dnes už se nikdo milovat nebojí,
zatímco za oknem v černé ulici
krvácí
zamilovaní vojáci,
do srdce střelení polnici,...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc