Básničky
Někdy jsou lidé - jako smečka vlčí,
jsou zlí nevyzpytatelní a zákeřní,
obhájit se nemohou, raději mlčí,
že druhým ubližují, nemají tušení.
A náprava u nich je zbytečná,
dělá jim dobře, když mohou útočit,
ale jednou to bude jejich konečná,
s tako...
jsou zlí nevyzpytatelní a zákeřní,
obhájit se nemohou, raději mlčí,
že druhým ubližují, nemají tušení.
A náprava u nich je zbytečná,
dělá jim dobře, když mohou útočit,
ale jednou to bude jejich konečná,
s tako...
Listopad
20. listopadu 2015 v 20:41 | Marie Bernadeta | Podzim 2015
Listopad
Je listopad
a za oknem chlad
s deštěm
náladu smutnou kreslí do tmy
Můžeme doufat
že vláha z nebe
odplaví všechno kamsi a kořeny stromů
pak všechno...
20. listopadu 2015 v 20:41 | Marie Bernadeta | Podzim 2015
Listopad
Je listopad
a za oknem chlad
s deštěm
náladu smutnou kreslí do tmy
Můžeme doufat
že vláha z nebe
odplaví všechno kamsi a kořeny stromů
pak všechno...
Ve stínu noci
1. prosince 2015 v 21:34 | Marie Bernadeta | Podzim 2015
Ve stínu noci
Ve stínu deště
nepromoknem ještě?
I pod deštníkem
krčíme se s kapesníkem
v rukách
a zmítáme se v mukách
vlastních starostí
od nich...
1. prosince 2015 v 21:34 | Marie Bernadeta | Podzim 2015
Ve stínu noci
Ve stínu deště
nepromoknem ještě?
I pod deštníkem
krčíme se s kapesníkem
v rukách
a zmítáme se v mukách
vlastních starostí
od nich...
Ležím v posteli a chvěji se strachem,
za dveřmi je podlaha pokrytá prachem.
V prachu jsou šlápoty, každé ráno mizí,
nejsou však jak od boty a strach od lidí sklízí.
Stín je stále za dveřmi, vidím ho a čekám,
chodí sem už měsíce a stále se ho lekám....
za dveřmi je podlaha pokrytá prachem.
V prachu jsou šlápoty, každé ráno mizí,
nejsou však jak od boty a strach od lidí sklízí.
Stín je stále za dveřmi, vidím ho a čekám,
chodí sem už měsíce a stále se ho lekám....
Plamen lásky dohořívá,
proč to vždy tak kruté bývá?
Z lásky k němu píšeš básně,
náhle vidíš všechno jasně.
Jaký býval,
jaký je,
jak na tebe se díval,
co miluje.
Byl tvůj poklad, je ti hříchem,
ty nikdy nic neřešíš smíchem.
Usměj se,...
proč to vždy tak kruté bývá?
Z lásky k němu píšeš básně,
náhle vidíš všechno jasně.
Jaký býval,
jaký je,
jak na tebe se díval,
co miluje.
Byl tvůj poklad, je ti hříchem,
ty nikdy nic neřešíš smíchem.
Usměj se,...
Vladimír Kučera vystupuje v mé povídce Prezident, popelář, Robin Hood a kosmonaut. Jako novinář napsal stovky článků, ale verše psal jen do šuplíku. Po jeho odchodu jsem dostal od rodiny tenkou složku s jeho nikdy nepublikovanými verši. Dnes tedy bude mít premiéru také...
Ve stínu stromů stál,
na tváři černou masku,
přesto jakoby se bál,
ten jistě nepřinesl lásku.
Z toho nic dobrého nekouká,
vyhni se takovým lidem,
odtud příznivý vítr nefouká,
nic nemá společného s klidem.
Čišel z něho jenom strach,
neb...
na tváři černou masku,
přesto jakoby se bál,
ten jistě nepřinesl lásku.
Z toho nic dobrého nekouká,
vyhni se takovým lidem,
odtud příznivý vítr nefouká,
nic nemá společného s klidem.
Čišel z něho jenom strach,
neb...
Co bylo včera po poledni
je dneska znovu od rána…
jsem Jonáš (značka „sedni-lehni“)
pod plachtou křídla z piána
které mi po bandursku hraje
když předčítáš mi levity…
jde podzim… kůží z hranostaj...
je dneska znovu od rána…
jsem Jonáš (značka „sedni-lehni“)
pod plachtou křídla z piána
které mi po bandursku hraje
když předčítáš mi levity…
jde podzim… kůží z hranostaj...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva