Básničky
Kdopak to sedí tam
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
Celou noc vítr dul
a liják bubnoval.
Spala jsem, hlava však
od vína bolí dál.
Děvče už vytáhlo
závěsy okenic.
Když se ptám, říká mi:
"Pivoňkám není nic."
Ach ne, což nevíš,
nevíš, jak to je?
Liják listí posílí,
ale květ ubije....
a liják bubnoval.
Spala jsem, hlava však
od vína bolí dál.
Děvče už vytáhlo
závěsy okenic.
Když se ptám, říká mi:
"Pivoňkám není nic."
Ach ne, což nevíš,
nevíš, jak to je?
Liják listí posílí,
ale květ ubije....
Vzpomínám tolikrát:
altán, proud, konec dne.
Zpit nikdo nevěděl, kudy to jedeme.
Potom jsme loďku přec
stočili k domovu.
Nechtíc jsme zajeli
do houští lotosů.
Vesele jedem,
jedem o závod!
Šik kachen vylétl
vyplašen z hloubi vod....
altán, proud, konec dne.
Zpit nikdo nevěděl, kudy to jedeme.
Potom jsme loďku přec
stočili k domovu.
Nechtíc jsme zajeli
do houští lotosů.
Vesele jedem,
jedem o závod!
Šik kachen vylétl
vyplašen z hloubi vod....
Kolko sanci clovek dostane kym pochopi co mal,
kolko smutnych chvil musi prejst, kym srdce vychladne,
je to tazka doba,
ale vzdycky si jeden k druhemu cestu najde,
vzdycky si dokazu odpustit,
lebo laska robi divy,
staci pevne na nohach stat,
verit ...
kolko smutnych chvil musi prejst, kym srdce vychladne,
je to tazka doba,
ale vzdycky si jeden k druhemu cestu najde,
vzdycky si dokazu odpustit,
lebo laska robi divy,
staci pevne na nohach stat,
verit ...
Dnes v noci pořádně burácelo,
blesky křižovaly oblohu,
hřmění ale sílu neztrácelo,
jen jednu věc - pochopit nemohu!
Spustil se strašlivý liják
a přitom měsíc svítil jako rybí oko,
pro mě to byl neskutečný biják
a ode mě byl tak převysoko.
...
blesky křižovaly oblohu,
hřmění ale sílu neztrácelo,
jen jednu věc - pochopit nemohu!
Spustil se strašlivý liják
a přitom měsíc svítil jako rybí oko,
pro mě to byl neskutečný biják
a ode mě byl tak převysoko.
...
Laska je krasna predstva,
no mraziva realita,
niekedy teply salok kavy,
potom zas kostka ladu,
strieda sa to ako den s nocou,
ako nas osud.....s myslienkou.....
no mraziva realita,
niekedy teply salok kavy,
potom zas kostka ladu,
strieda sa to ako den s nocou,
ako nas osud.....s myslienkou.....
Ať byl to John Steinbeck,
který psal O myších a lidech,
nebo Karel Čapek o ztracených životech,
vesměs jedná se o jeden jediný příběh.
Kolikrát můžeš jednu knihu stále číst,
ale to, co je mezi řádky vůbec nevidíš,
lidská fantazie prý meze žádné ne...
který psal O myších a lidech,
nebo Karel Čapek o ztracených životech,
vesměs jedná se o jeden jediný příběh.
Kolikrát můžeš jednu knihu stále číst,
ale to, co je mezi řádky vůbec nevidíš,
lidská fantazie prý meze žádné ne...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva