Básničky
Až teprve nedávno, prozradil mi přítel můj,
veliké tajemství, které celé roky skrýval.
Snad ani netušil, že řeknu: "Drahý stůj!"
Vždyť jen můj nejlepší kamarád býval.
Proč až po tolika létech, lásku mi vyznává,
když nikdy nepoznal, jak vroucně ho milu...
veliké tajemství, které celé roky skrýval.
Snad ani netušil, že řeknu: "Drahý stůj!"
Vždyť jen můj nejlepší kamarád býval.
Proč až po tolika létech, lásku mi vyznává,
když nikdy nepoznal, jak vroucně ho milu...
Plakat se mi chtělo.
Sním?
Bdím.
Já vím.
Tvé tělo navždy odletělo,
tak jednoduše, tak lehce.
Sypali ho jako mince z měšce.
Slyším v zámku otočit se tvůj klíč.
Bláznivé poblouznění,
má touha, mé snění.
Ale ty jsi pryč.
Proč ne...
Sním?
Bdím.
Já vím.
Tvé tělo navždy odletělo,
tak jednoduše, tak lehce.
Sypali ho jako mince z měšce.
Slyším v zámku otočit se tvůj klíč.
Bláznivé poblouznění,
má touha, mé snění.
Ale ty jsi pryč.
Proč ne...
Každý strom je živá bytost,
rovně roste, něžná lítost.
Jehličí a listí ústa jsou.
Kořeny jsou srostlé s přírodou.
Jeho listí, to se směje,
to když vánek tiše věje.
Náhle však i vítr sílí,
jen se chvěje. Silně kvílí
když mu vítr větve láme...
rovně roste, něžná lítost.
Jehličí a listí ústa jsou.
Kořeny jsou srostlé s přírodou.
Jeho listí, to se směje,
to když vánek tiše věje.
Náhle však i vítr sílí,
jen se chvěje. Silně kvílí
když mu vítr větve láme...
Sedíš tiše, plná splínu,
duši upsala jsi vínu.
Ďábel čeká u oprátky.
Teď už nejde vzít nic zpátky.
duši upsala jsi vínu.
Ďábel čeká u oprátky.
Teď už nejde vzít nic zpátky.
Jsem jen parodií věrné lásky.
Jsem jen touha tvá.
Jsem to, co zbylo ze sedmikrásky,
když ji někdo otrhá.
Jsem jen vítr luk a polí,
jež mrazí na rukou.
Jsem jen rána, která bolí
pátou pomlkou.
Jsem jen barva na obraze,
jež razí do očí....
Jsem jen touha tvá.
Jsem to, co zbylo ze sedmikrásky,
když ji někdo otrhá.
Jsem jen vítr luk a polí,
jež mrazí na rukou.
Jsem jen rána, která bolí
pátou pomlkou.
Jsem jen barva na obraze,
jež razí do očí....
Stalo se to loni v létě,
večer už se schyloval,
ty jsi prstem po mých zádech
ornamenty maloval,
usmíval ses, šeptal tiše
"Jsem rád že tě můžu mít,
že tě můžu líbat, hladit,
že tu můžu s tebou být."
Byly krásné tyhle časy,
plné štěstí, ...
večer už se schyloval,
ty jsi prstem po mých zádech
ornamenty maloval,
usmíval ses, šeptal tiše
"Jsem rád že tě můžu mít,
že tě můžu líbat, hladit,
že tu můžu s tebou být."
Byly krásné tyhle časy,
plné štěstí, ...
Je rudé, kulaté, sladké jen maličko,
chtěl by ses zakousnout. Zelené jablíčko.
Visí si na stromě, ptáci ho znají,
větříky v korunách vždy si s ním hrají,
děti se snaží naň ze země dosáhnout,
pak ovšem přijdeš ty. Snažíš se zasáhnout.
Náhle však jablíčk...
chtěl by ses zakousnout. Zelené jablíčko.
Visí si na stromě, ptáci ho znají,
větříky v korunách vždy si s ním hrají,
děti se snaží naň ze země dosáhnout,
pak ovšem přijdeš ty. Snažíš se zasáhnout.
Náhle však jablíčk...
Odněkud zdáli zaznívá kantiléna,
v šeru pokoje sedím a přemýšlím.
Ve váze pyšná, krásná chryzanténa,
jen těžko může tušit, co zamýšlím.
Co během chvíle člověku projde hlavou,
občas z okna pohlédnu, nic ale nevidím.
Trápí mne myšlenky, jak poznat lá...
v šeru pokoje sedím a přemýšlím.
Ve váze pyšná, krásná chryzanténa,
jen těžko může tušit, co zamýšlím.
Co během chvíle člověku projde hlavou,
občas z okna pohlédnu, nic ale nevidím.
Trápí mne myšlenky, jak poznat lá...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva