Básničky
Za polárním kruhem, kde už končí zem,
přede mne dnes večer květy položili.
Ještě niky však - a mnoho jezdil jsem -
z ničích rukou květy mě tak netěšily.
Nežli rozvily se, sály mlhu, chlad,
z kamení a zimy rostly za soumraku.
Léto odešlo a těch několik ...
přede mne dnes večer květy položili.
Ještě niky však - a mnoho jezdil jsem -
z ničích rukou květy mě tak netěšily.
Nežli rozvily se, sály mlhu, chlad,
z kamení a zimy rostly za soumraku.
Léto odešlo a těch několik ...
Z vysokých hor chladná voda stéká,
po kamení do údolí teče řeka.
Místy prudká a hodně dravá,
okolní zemi vláhu svou dává.
Podle břehů lány obilí a cukrové třtiny,
naproti louky a rozsáhlé pastviny.
Kde mělký brod, než přijde splav,
ženou tam hon...
po kamení do údolí teče řeka.
Místy prudká a hodně dravá,
okolní zemi vláhu svou dává.
Podle břehů lány obilí a cukrové třtiny,
naproti louky a rozsáhlé pastviny.
Kde mělký brod, než přijde splav,
ženou tam hon...
Ležela kočička na sluníčku
vyhřívala si kožíšek.
Mnoukala na její paničku
kolem byl houf kočiček.
Mnoukali jedna přes druhou
Měli velký hlad.
Jejich paničku měli drahou,
dala jim najíst snad.
A když se do syta najedli
bříška měli plné....
vyhřívala si kožíšek.
Mnoukala na její paničku
kolem byl houf kočiček.
Mnoukali jedna přes druhou
Měli velký hlad.
Jejich paničku měli drahou,
dala jim najíst snad.
A když se do syta najedli
bříška měli plné....
I potůček si svoji píseň zpívá,
nad ním si ptáčci poletují,
na vše se moudrá sova dívá,
vzpomínky s potůčkem odplouvají.
Tak často jsem u něj sedával,
vzpomínal na odešlé mládí,
dřív na rady starších jsem nedával
a dnes mohu říci, že mi to vadí....
nad ním si ptáčci poletují,
na vše se moudrá sova dívá,
vzpomínky s potůčkem odplouvají.
Tak často jsem u něj sedával,
vzpomínal na odešlé mládí,
dřív na rady starších jsem nedával
a dnes mohu říci, že mi to vadí....
V jarním dešti ladně tančí,
občas možná trochu jančí.
Slzy suší slunce zář,
závoj zakrývá jí tvář.
Tajemná jak víla lesní,
občas taky trochu běsní.
Sny,co v noci probouzí,
ničemu se nevzpouzí.
Má ráda,to co ty,
chceš ochutnat její rty....
občas možná trochu jančí.
Slzy suší slunce zář,
závoj zakrývá jí tvář.
Tajemná jak víla lesní,
občas taky trochu běsní.
Sny,co v noci probouzí,
ničemu se nevzpouzí.
Má ráda,to co ty,
chceš ochutnat její rty....
Vprostřed svého těla
slábne Isabella.
Zato paže a ňadry
pevné má - jak kvádry.
Náporů všech tíže
míří prý spíš níže.
slábne Isabella.
Zato paže a ňadry
pevné má - jak kvádry.
Náporů všech tíže
míří prý spíš níže.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva