
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Saténem zahalíš necudnou tvář,
intimním podtextem necháš se zmást.
Odkládáš stud,zavíráš snář,
pod rouškou noci chceš polibky krást.
Dotyky letmé i mířené,přesné,
spojení může se zdát příliš těsné.
Tělo tvé hladím,
trochu se stydím.
Polib...
Co víc dodat,co víc psát,
kudy se vydat,čeho se bát?
Stavy,co život ničí,
všichni okolo jen křičí.
Musíš být silná,nesmíš to tak brát,
jen se zase pomalu začínám bát.
Všichni jsou jiní,tak strašně milí.
Úsměvů plno,jen duše temná,
pobledl...
Co my vlastně hledáme,
v tom mnohohlasém tichu?
To něco, co nemáme,
sklonem vlastního hříchu.
A ptáme se stále po tom,
kde a jak to nalézti.
Běžíme svůj maraton,
nuceni i cestu klestit.
Vždy se nám však dostává,
čeho dostat se nám má....
Dívám se pouze,
na hvězdy na obloze,
propadám své touze
být blíž té Tvé obloze.
Mé duše deník protivná je kniha.
Proč, kdo mne nutí denně do ní psát?
Na bedrách mojich leží věků tíha,
a já jsem znaven tak, že šel bych spat.
Ať v oblacích se váha soudu zdvihá,
já doved vždy být štěstí svého kat:
vše poklady svět vždy moh bráti ...
Modrá je obloha
modrá je košile
Modrá značí chlapce.
Modrá je voda.
Modrá je voda na mapě
Moře je modré též
Modrá je modrá smrt hlavně
V počítačích nikdy kež
Modrá je studená
znamená vody
Modrá je ledová
znamená
Rayleighův rozptyl...
Proč neřekneš mi že už nebudeš pít ?
Proč s falešným úsměvem, říkáš že musíš už jít ?
Proč skelný máš oči, jed ničí ti játra
a proč tvoje tělo, jak zevnitř tak z venku chátrá ?
Jak dloho myslíš že to tak dál půjde ?
Jak dlouho myslíš že tu ještě budeš ?...
V očích skleněná mlha,
na oknech mříže,
vědomě každý sám sobě,
stlouká na hrob si kříže.
Jedna tvář jako druhá,
staví nás podle vzorce,
třídu po třídě trhá,
v našich tvářích proporce.
Není to naše chyba,
dřív byli jsme volní,
než naše těla ...
Chceš-li si smířit milence rozhněvaného,
na jeho prsou se rozplač a tvář tam skrývej:
tak jistě pohasne plamen hněvu jeho.
Slzy uhasí jej.
1602
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc