Básničky
Tak dlouho někdo z nás se načeká,
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její...
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její...
Libuše jako u vytržení,
vztáhla ruce ke stráním za řekou.
A hledíc na les táhlého vrchu,
mluvila hlasem prorockým:
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat.
Tam v lese je místo,
třicet honů odtud,
jež řeka Vltava obíhá.
...
vztáhla ruce ke stráním za řekou.
A hledíc na les táhlého vrchu,
mluvila hlasem prorockým:
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat.
Tam v lese je místo,
třicet honů odtud,
jež řeka Vltava obíhá.
...
Už ptáky slyším zpívat,
pomalu začíná svítat,
já se svými zraněnými křídly,
znovu učím se lítat.
Ty podpíráš mé kroky,
za ruce mě držíš
a i když občas ve mě tápeš,
vím že bezmezně mi věříš.
Pomohlas mi vstát,
pokaždé když jsem spadla
a ta c...
pomalu začíná svítat,
já se svými zraněnými křídly,
znovu učím se lítat.
Ty podpíráš mé kroky,
za ruce mě držíš
a i když občas ve mě tápeš,
vím že bezmezně mi věříš.
Pomohlas mi vstát,
pokaždé když jsem spadla
a ta c...
Tak konečně začali
řádně uklízet tam nahoře.
Proč jenom tak dlouho čekali?
Ale teď už měli asi bordel v komoře.
Ať také vymetou všechny viry,
co trápí celičký náš svět.
Jen se nezbavujte svojí víry,
ten svět - bude zase samý květ.
Já v to...
řádně uklízet tam nahoře.
Proč jenom tak dlouho čekali?
Ale teď už měli asi bordel v komoře.
Ať také vymetou všechny viry,
co trápí celičký náš svět.
Jen se nezbavujte svojí víry,
ten svět - bude zase samý květ.
Já v to...
Květnových večerů rozhrň tmu,
rozhrň ji rukama teplýma,
chtěl bych ti říci jen pošeptmu:
Jak ňadro teplá je jarní tma.
Jarní tma hladí nás po dlani,
skloň hlavu až na mé rameno,
z tenkého písma těch vlasů tvých
chtěl bych číst každičké písmeno....
rozhrň ji rukama teplýma,
chtěl bych ti říci jen pošeptmu:
Jak ňadro teplá je jarní tma.
Jarní tma hladí nás po dlani,
skloň hlavu až na mé rameno,
z tenkého písma těch vlasů tvých
chtěl bych číst každičké písmeno....
Kam odlétáš, ty pírko mé,
kde toulá se tvé chmýrko?
Ale, jen si tak hrajeme,
ty věčná moje mýlko.
Létám si já tam a zpět,
po zemi či vesmíru.
I za tmy, sedám na květ,
kde hledám svoji míru.
A pod tíhou tou zemskou,
jež i pírko přitáhne...
kde toulá se tvé chmýrko?
Ale, jen si tak hrajeme,
ty věčná moje mýlko.
Létám si já tam a zpět,
po zemi či vesmíru.
I za tmy, sedám na květ,
kde hledám svoji míru.
A pod tíhou tou zemskou,
jež i pírko přitáhne...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva