Ráz náplast snová báseň hrou slova v čase rovná se fáze obrazce jak i zdá se sen o odvaze napsat si obrázek nápad otázek zase tak tlak pří však atak pro zrak spěch zásad i běh na sráz a pád tou hlas snáz...
Houba, to je skřítek rostlin, večer po ní není stopy — a ráno lanýžovitý klobouk na svém místě klopí, jak by čekalo jen na ni; a přece celá její doba žití je rychlejší než koukol vzroste, kratší než hadí prosmýknutí. Tento kejklíř přírody už s...
Kapičky spadly na jabloň, pak střechu políbaly, tucet jich spadlo na okap i štít sám rozesmály. Jiné splynuly s potokem, na pomoc moři spěl, být perly to, já řekla si, každý by šňůru chtěl. I prach se slehl na cestách, radostně zpíval pták,...
Co vidíme, je příroda — pahorek, odpoledne, veverka, čmelák, zatmění, víc: příroda — je nebe. Co slyšíme, je příroda — pěnkava, moře, splav, zahřmění, cvrček, kvákot žab, víc: příroda — je hudba. Co známe, to je příroda — jen říct to nesvedeme...
Zvuk smutný nade vše a sladký blázní a stále sílí — to ptáci jsou, když jarní noc se k svému konci chýlí. Začarovaná hranice od dubna březen dělí. I když tak blízko léto je, ještě se neosmělí. Je čas teď mrtvých vzpomínat — s námi se toulávali...