Někdy mám dny když ráda spím, někdy mám ráda dny když jen tak přemýšlím, někdy mám ráda dny kdy mužů sama být, když mužů o jiném světe snít, někdy mám ráda dny když jsme všichni spolu, sejdeme se u rodinného stolu, někdy mám ráda dny, když venku p...
XLIX. Zabíjejme chudáky! Po čtrnáct dní jsem nevyšel ze své světnice a obklopil jsem se knihami, jež právě v tu dobu byly v módě (je tomu šestnáct nebo sedmnáct let); míním knihy, v nichž se jedná o tom, kterak učinit národy ve čtyřiadvaceti hodinách moudrým...
Noc. Celá v černém. Prší na neony. Mám zplihlé vlasy, horkou mokrou tvář. Svatozář luceren velebně pluje kalužemi a noc se otvírá jak panoptikum, kterým procházejí voskové podobizny lidských osudů. Portrét ženy nakreslený uhlem na stěnu jes...
XLVIII. Anywhere out of the world Kdekoli mimo svět Tento život je nemocnicí, v níž každý nemocný touží změnit lůžko. Jeden by chtěl trpět u kamen, jiný pak myslí, že by se uzdravil, leže u okna. Zdá se mi, že by se mi vždy vedlo dobře tam, kde nejsem, a ...