František Halas Vypravěč

Jaromíru Johnovi

Je zpytatel a slovo za slovo on umí vzít
citlivě hrouže do příze prsty bdělé
prsty s trním zdůvěrnělé
a s mistrností přadláckou
zachází s dějů osnovou netrhaje nit

Kde jenom naučil se člověka tak znát
neb míru víry v nás on nijak nezvětšuje
spíš škodolibě zahanbuje
až rdíce se v své jevištnosti
svlečeni k hanbě do nahosti
nevíme honem kam jen ruce dát

Má věty vzácné jako mléko ptačí
má statečné že ti co nocí kráčí
kdy po živáčku ani vidu slechu
v tmě mohou si je říkat pro potěchu

Má stránky jako za klekání psané
má jiné veselostí směle rozpásané
a čoudící pak marnou pýchu naši
on kratiknotem smíchu zháší

Obnovil slávu starých draček
želených časů vykladaček
Doderky žití rozlétlého
schytati umí láska jeho

Ale nakonec vždy dobré slovo ztratí
když příběh jme se umírati

Dnes rád bych sám o něco požádal
aby mě nějak do povídky dal
popustil jenom sámek věty
abych se mohl dozvěděti
v čem se já v sobě nevyznal