Možnost volby

Jak je cesta smrti dlouhá?
jak silná dokáže být touha?
jak těžké je se smát, když ke dnu padáš?
jak těžké je milovat, když srdce nemáš?

Rozhodla jsem se to zjistit,
rozhodla jsem se sama sebe zničit,
vytrhla jsem si srdce z těla,
zmačkala ho v rukách a na zem odhodila.

Nechala jsem lidi,
aby po něm chodili,
ale pak se objevil někdo,
kdo ze země sebral ho.

Zvedl mé srdce a já myslela, že mi ho chce vrátit spravené,
jenže on ho roztrhl v půli, a tak bylo ještě více zraněné,
avšak ten krutý dotyk na mém srdci zanechal stopu,
začala jsem něco cítit, to něco bych nazvala jako lásku.

Toužila jsem vrátit si srdce do hrudi, začít znovu žít,
chtěla jsem přestat dělat testy a za ním jít,
ale už dávno jsem měla cíl, nešel změnit směr mé cesty,
mé poslední cesty... cesty smrti.

Šla jsem dál s touhou ale bez srdce v hrudníku,
pomalu padala jsem ke dnu,
a jak jsem tak padala došlo mi,
že život mi dal možnost volby.

Život mi dal možnost básně tvořit,
život mi dal možnost mosty bořit,
život mi dal možnost stavět mrakodrapy,
život mi dal možnost plnit si své sny.

Tak proč dělám tohle??... já sama nevím,
proč se testuji a měním?
proč naslouchám lidem, kteří mi pomoci nechtějí,
proč svěřuji srdce lidem, kteří mi vždy jen ublíží?

Rozhodla jsem se přijmout možnost volby,
zdolat nezdolané,
přelézt všechny mé problémy jako horolezec hory,
a zažít nepoznané.

Rozhodla jsem se držet věty, jak ty ke mně tak já k tobě,
máš problém??? pojď vyřešíme ho na chodbě,
moje další věta, kdo jinému jámu kopá... sám do ní traktor,
jestli mě budeš urážet, začnu se chovat jak magor.

Zničím tě tak, jako nikdo předtím,
radši buď zticha nebo ti jednu pustím,
bude mi jedno, kdo se dívá a co si myslí,
protože moje svědomí bude čistý.

Dlouho jsem se sebou nechala vytírat,
ale teď budu já ten, kdo bude podlahu tvým obličejem umývat,
to já budu vítěz, to já budu tvůj pán,
takže mi dej pokoj, naposledy ti to říkám.

V mém životě totiž zůstanou jen lidé, kteří za to stojí,
né odporný svině, co se pravdu do očí říct bojí,
do mého života budou patřit jen ti, kteří to se mnou myslí dobře,
a ostatní ať třeba pohltí moře.

Už nemám zájem měnit ostatní k lepšímu,
rozhodla jsem se věnovat svému snu,
už nemám zájem měnit sebe,
smířila jsem se s tím, že mě buď čeká peklo nebo nebe...