Zalil slavík růži, svou rudou krví červenou, Aby zachránil toho květu, duši ještě nevinou. A přesto že už neucítí, jak krásně voní A ona už nikdy neuslyší písně, které pro ni zpíval, Bude navždy vědět, že nebylo chvíle, Kdyby ji celým svým srdcem nemilo...
V pavučině snů, plížit se nocí ve větru. Cítit chlad, přitom jako plamen svíce ve tmě tiše skomírat. Čekat na světlo, tam, někde v dáli, které rozpůlí noc, byť jen na chvíli. Nechat se pohltit plameny, je lepší shořet, než li vyhasnout a popelem se ...
Když se všichni ukládají na lóže, a chystají se spát, Toť naše chvíle, kdy otvíráme oči s myšlenkou si hrát. Ostatní upadají v spánek, podávají ruce snu, Naše oči se barví tmou, my prodali své duše zlu.
V náruči tmy se zvedaj víčka, náš strážce postupně ...
S tichem | Iveta Bernadeta Marie | Vzkříšené písně Hradní paní
S tichem
Jen ticho nad mým hradem, tatam jsou lety holubice bílé i chvíle rozpustilé. Mé srdce leží ladem, víc neprojdu se sadem, jenž neurodí víc. Je konec létavic. ...
Doma ve své knihovničce spatřím malou knížku. Byl to jen okamžik, čtu na obalu nápis ,,Památník." Zahledím se v jeho staré zažloutlé listy A hned na první straně věta jeho účel jistí. Tam psáno je: ,,Památka na moje mladé časy." Píšou mi zde na památku...
Po obloze plují černé mraky. Ráno padá z nich, mokrý, bílý sníh. Chtěla bych s vločkami létat taky a jako dítě svést se ještě na saních. Ze zbytků sněhu postavil táta, sněhuláka pro malého synka. Aby radost měli všichni i jeho maminka. Však jaká t...